Navigace |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úprava dlouhosrstých plemen aneb malá abeceda pro začátečníky
Pokud jde o mé vlastní zkušenosti, jsem spokojená z BEA cosmetics, která nabízí kvalitní a opravdu širokou řadu veterinární kosmetiky za velmi příznivé ceny, které si může dovolit opravdu každý. Coby profesionál a vystavovatel používám samozřejmě i spoustu zahraniční a specializované kosmetiky, která je už cenově někde jinde, ale pokud Vás stejně jako mě polapí vystavování, bez těchto značek jako je 1All Systems, Biogroom, Khara, Kw, Iv San Bernard a mnoho dalších.
Myslím si, že základem pro každé koupání by se měl stát antiparazitní šampón, který odstraní případné návštěvníky v psím kožíšku jako jsou blechy či klíšťata a zabrání jejich následnému okupování srsti Ať už máte mazlíka především doma nebo s ním chodíte jen do města, může Vás blecha či klíště potkat zrovna tak jako v lese, tito paraziti se drží na trávě, v keřích nebo přeskočí ze psa na psa, při vzájemném očichávání na procházce, zkrátka opatrnosti není nikdy dost a prevence nikdy neuškodí, tudíž je lepší tomu předcházet při každé koupeli. Jako prvotřídní se mi v salónu osvědčil šampón ------RIVAL DUO - nejenže odstraní všechny parazity po koupeli, ale také chrání další měsíc před jejich opakovaným napadením, navíc obsahuje složky kondicionéru a při správném použití s ním budete naprosto spokojeni.
Systém koupání by měl probíhat v tomto schématu- důkladně namočte srst, tak aby opravdu pořádně nasákla vodou, naneste na opravdu celé tělo pejska antiparazitní šampón, buď přímo z lahvičky nebo ještě lépe si ho nařeďte do jiné lahvičky s vodou v poměru cca 1:2 až 3 promíchejte polijte celé tělo psa, důkladně vmasírujte a napěňte, poté spláchněte a proces zopakujte tentokrát už s neředěným šampónem, srst už je důkladně nasáklá, takže šampón bude už bezproblémů pěnit, důkladně naneste i na uši a hlavu, pozor na oči, nechte min. 3 minuty působit a poté opravdu důkladně několik minut srst oplachujte, je třeba vypláchnout srst opravdu důsledně, jinak by se pes mohl po koupání drbat!
Jestliže si chcete usnadnit česání a to vřele doporučuji, použijte po koupeli následně kondicionér či rozčesávač, dle návodu ho buď naneste na srst a spláchněte či nesplachujte ----- existují obě varianty. Po koupeli srst jemně vysušte ručníkem, nemasírujte ji, jinak ji zbytečně zacucháte, ale zabalte celého psa do ručníku a jemné vytlačujte ručníkem ze srsti vodu, čím více vysušíte ručníkem, tím si ušetříte čas fénování.---
Jestliže chcete mít srst důkladně pročesanou, ihned po koupeli a vysušení psa fénujte a zároveň rozčesávejte srst vrstvu po vrstvě.
Pokud se pes fénu bojí, nebojte se investovat do co nejtiššího přístroje, stačí i malé cestovní fény, které nemají takový výkon a nefoukají tak silně, navíc stojí kolem 150,- a psa postupně zvykejte na tento způsob vysoušení, alespoň částečně ho tímto způsobem prosušte a pročešte a např. v létě ho klidně můžete nechat mírně vlhkého uschnout na vzduchu. V zimě buďte, ale neoblomní a pejska řádně dosušte, to samé platí v případě, že se chystáte na úpravu do salonu- řádně vysušte a pročešte srst do sucha a do rovna, jinak není možné provést kvalitní střih!
Mezi koupáním srst pravidelně pročesávejte a nikdy ji nečešte suchou! U srsti platí opak než u vlasů, suchá srst se kartáčováním láme a trhá! Proto je dobré pořídit si buď rozčesávač či neoplachový kondicionér a tím srst před
< Po provedení všech nutných očkování musí štěně zůstat ještě 4 dny doma, aby si vytvořilo potřebnou imunitu. Potom ho vezmeme na procházku. Nejdříve bude krátká, později se s ním můžeme vzdálit od domu na delší čas. Ovšem předtím si štěně musí zvyknout na obojek a vodítko. Od tohoto okamžiku začíná třetí fáze výchovy. Štěněti je třeba dávat obojek, který je dostatečně pohodlný, aby si na něj brzy a snadněji přivyklo. Ulice s sebou přináší tisícero různých pachů, různé zvuky, pestrost, rychlost, ale také nebezpečí. Štěně je už na první procházce vystaveno stresu. Proto se musíme postarat o to, abychom vyšli poprvé ven tehdy, kdy je větší klid, méně aut i lidí. Přesto bude pro štěně tento pobyt zdrojem mnoha nových dojmů a vzrušení. Pes musí vykonávat svou potřebu mimo dům. Není ovšem správné, aby to bylo na dětském hřišti na písku. Nejlepší je naučit psa chodit na kanál nebo na trávu, kde je to dovoleno. Nevhodné je venčení v květinových záhonech, na osázených zelených plochách nebo na sportovištích. Pes často nachází na ulici předměty, které ho lákají svou vůní i chutí. Je ochotný je sebrat a spolknout. To ovšem může být mimořádně nebezpečné pro jeho zdraví. Zpravidla to bývá vyhozené zkažené jídlo, které může vyvolat nejen onemocnění trávicího traktu, ale i jiné nemoci a někdy může vést k těžkým otravám, končícím smrtí. Někdy mohou být kousky záměrně otrávené. Nelze též dovolit náhodným kolemjdoucím, aby něco psovi dávali, pokud neznáme jejich úmysly. Ne všechna plemena se odnaučí tomuto zlozvyku. Pes si často počíná vychytrale a daleko od pána stejně nějaký kousek sebere. Nejlepší cesta je přivolat ho zpátky na pamlsek. Vyhrožováním by se dosáhlo pouze toho, že pes bude chvatně polykat, co najde, jakmile pochopí, že to nesmí. To se týká především loveckých plemen. Nelze nechat psa honit hlodavce, holuby, drůbež, jelikož tato činnost vždy představuje riziko nejen pro tyto živočichy, ale také pro samotného psa a jeho pána. Pro odstranění tohoto zlozvyku je nejlepší použít cvičný obojek. Pouze tento způsob zaručuje, že si sousedé nepřijdou na psa stěžovat a on sám zůstane živý a zdravý.
Výstavní úprava (Výstavní úprava shih-tzu)
Výstavní úprava shih-tzu aneb malá abeceda pro vystavovatele začátečníky
Pokud se rozhodnete svého šicího mazlíčka připravit na výstavní kariéru, čtete tyto řádky správně. Jestli jste úplný začátečník, bude se Vám možná z té přemíry informací motat zpočátku hlava, ale pakliže vytrváte a Vaše výstavní nadšení neopadne po prvním nezdaru- budete se zcela jistě po čase radovat z úspěchů.
Prvním předpokladem pro výstavy je zcela samozřejmě výběr vhodného štěňátka s PP- k tomu Vám dopomůže znalost standardu plemene- aby jste věděli co má štěňátko mít a jak má vlastně správně vypadat a především odborník - chovatel, nejlépe ten, který sám aktivně vystavuje a k tomu všemu Vám dopomáhej Pán Bůh, protože i to sebekrásnější a dokonalejší štěňátko po super slavných rodičích se samo od sebe šampiónem nestane!
Předpokládejme, že už doma máte to nejkrásnější štěňátko na světě.... a máte ambice se s ním pochlubit a svůj nábytek ozdobit několika poháry:-)))
V prvé řadě se připravte na dlouhou cestu /nejen na výstavu/, ale především na přípravu Vás, štěňátka, srsti, příslušenství ..........zkrátka všeho co je třeba připravit, naučit se a vzít sebou, teď Vám to přijde jako ,,hororový scénář“, ale časem Vám to přijde vše automatické a řadou věcí se už pak ani zabývat nebudete.
Každý vystavovatel začátečník řeší zpočátku problémy o tom, kde vůbec shánět veškeré informace, protože je toho tolik...........co je třeba zařídit a sehnat a jak už to tak bývá nic nelze sehnat na jednom místě a tak jsem se rozhodla tyto informace shromáždit na jednom místě, tak abych Vám byť maličko .....pomohla k prvním úspěchům.
Takže......pár odpovědí na nejčastější otázky....
1). Kde a kdy se koná jaká výstava, jak se o tom dozvím, kde vzít přihlášku? A jaký rozdíl je třeba mezi Oblastní a mezinárodní výstavou???
Celkový seznam všech typů výstav v ČR se v tištěné podobě objevuje vždy v prvním čísle každého roku, tedy lednovém v časopisech PES a SVĚT PSů v internetové podobě pak na stránkách www. cmku.cz- zde najdete i kontaktní osoby, adresy či odkazy webových stránek- kde si můžete zažádat či si stáhnout přihlášky na tyto akce+ veškeré informace k nim. Vstupní poplatky, datumy uzávěrek přijímání přihlášek atd. Oblastní výstavy jsou v ČR ten nejnižší typ výstav zpravidla je tu menší počet přihlášených psů-řádově několik desítek či stovek , tedy občas /není to pravidlo/ i menší konkurence- je dobré zpočátku objíždět tyto výstavy a zde načerpat první výstavní zkušenosti. Samozřejmě jsou na těchto výstavách i nižší výstavní poplatky, po oblastních následují výstavy krajské, národní a mezinárodní- na kterých je už přihlášeno i několik tisíc psů, dále existují výstavy speciální a klubové - na kterých je pro změnu jen a jen to dané plemeno a samozřejmě největší konkurence, ale taktéž to není pravidlem a není třeba se přehnaně těchto výstav obávat.
2). Jak se přihlásit, na co se připravit, jaké formality budou následovat?
Zpravidla se veškeré info dozvíte na přihlášce a přiložených propozicích. Připravte se na to, že výstavní poplatky jsou od cca 200,- do 800,- za 1. psa, uzávěrky bývají 2, 2měsíce a měsíc před výstavou/ zvýšené poplatky/, k přihlášce musíte připojit kopii PP pejska a zaslat na uvedenou adresu. Cca 7-14dní před výstavou Vám přijde potvrzený vstupní list, kde se dozvíte další podrobnosti- o čase přijímání psů na výstavě, případně Vaše katalog. číslo/ číslo pod kterým budete soutěžit/ a občas i informace o čísle Vašeho kruhu- to Vám usnadní orientaci. 3 dny před výstavou si musíte zajít k veterináři, který Vám dá do očkovacího průkazu potvrzení, že je pejsek zdravý a očkovaný!
3). Co je třeba nakoupit a vzít sebou na výstavu? Je potřeba klec či další příslušenství?
Toto je věc každého....není žádné pravidlo, co musíte a nemusíte mít. Vše je jen věc toho co Vám usnadní samotný průběh výstavy, úpravy pejska i jeho samotný pobyt na výstavě, takže si můžete dané ,, nádobíčko" pořizovat postupně, zkrátka sami poznáte, co budete potřebovat. Řídit se musíte i tím, kde se výstava koná ....zda uvnitř nebo venku a pak také podle počasí, které si opravdu nikdy nevyberete. Takže krom vstupního listu, rodokmenu, veterinárního potvrzení, samozřejmě psa - budete v prvé řadě potřebovat výstavní vodítko- které byste měli mít už dávno doma, protože by s ním měl být pejsek seznámen a umět na něm chodit- seženete ho buď ve specializovaných chov. potřebách, ale ponejvíce na výstavách. Existuje mnoho druhů- úzkých, širších, různobarevných....já osobně dávám přednost- trošku širším, plochým s výztuží pod krčkem- aby se na něm pejsek neškrtil. Další věcí jsou potřeby na úpravu srsti- kartáče, hřebeny........./ o tom, co by jste měli dát do ,,kosmet.kufříku" si povíme později/, dále nějaký prostor pro úpravu pejska, takže buď je to výstavní klec, kde si může pejsek v klidu a soukromí před výstavou odpočinout a kde na horní desce můžete provádět úpravu....ale počítejte s vyšší pořizovací cenou, které se pohybují od cca 2tisíc korun / dop. firmu www.tommi-tommi.cz/ anebo stačí pořídit pevný kempinkový stolek na kterém může pejsek jak odpočívat, tak ho můžete učesat. Existují i profesionální výstavní úpravní stoly- ale opět je zde cena zhruba 3500,- Určitě by jste neměli zapomenout na nějaké skladné židličky, aby jste si po dlouhém dni, měli kam sednout také vy, samozřejmě napáječku s vodou, na pití pro Vaše šicí zlatíčko, aby si neurousalo vousy, nejlépe deku, aby si mělo na co lehnout či v případě chladu, aby jste měli pejska do čeho zabalit, pokud se bude výstava konat venku- není na škodu vzít sebou alespoň slunečník, pro případ slunce či deště nebo existuje i několik variant ochranných stanů- vše záleží jen a jen na Vás,dále nezapomeňte ručník- pro případ ušpinění či špinavé nehody ....., na škodu není i kapka šampónu pro tyto případy, papírové utěrky. Můj tajný tip.....pokud budete jezdit na výstavy často není na škodu si udělat speciální výstavní tašku ve které budete mít váš výstavní arzenál neustále připraven a každý víkend jen tašku vezmete a dáte do auta....nehrozí pak, že něco zapomeňte:-) To samé se dá udělat i s kosmetickým kufříkem....za předpokladu, že máte časem pořízené věci min. 2x....pokud ne....musíte holt před každou výstavou v kufříku udělat malou inventuru, zda máte vše co potřebujete. Klec jsem zpočátku také neměla, ale už 2 roky si jí nemůžu vynachválit, takže investice do ní, není zbytečná, usnadní Vám jak přepravu věcí z auta ke kruhu, tak je to opravdu alespoň kousek klidu, kam se může Váš miláček uklidit ke spánku.
4) Jak na výstavu připravit sebe i psa??? Jak vůbec vystavovat?
Veškeré tajemství spočívá v pravidelnosti a trpělivosti. Úplně první co byste měli udělat je- navštívit výstavu nanečisto- tak okouknete vše, co si sebou vystavovatelé berou, jak probíhá příprava srsti a především vlastní průběh vystavování- skládající se z chůze v kruhu, výstavního postoje a předvedení psa na stole. Ono to vypadá jako hračka, ale pokud na to pejsek není připravený a nikdy toto neabsolvoval může se pěkně zdráhat při předvedení a je bohužel jasné, že i sebekrásnější jedinec, který se ale nepředvede, odchází zklamaně se špatnou známkou:-( Ve světe je to už samozřejmostí a do ČR to pomalu,ale jistě přichází taktéž....profi handling- čili profesionální předvádění psů, zabývají se tím mnohaletí a zkušení chovatelé a vystavovatelé, kteří opravdu vědí jak psa ukázat a ,,prodat" jak zakrýt nedostatky a vyzdvihnout přednosti a tak se samozřejmě stává to, že i anatomicky lepší jedinec skončí za profesionálně předvedeným jedincem. Mají své fígly a triky, které mezi laiky pronikají bohužel jen minimálně a tak přípravu a předvádění opravdu neberte na lehkou váhu.....není to jen o tom táhnout za sebou psa na vodítku.....to zdaleka ne!!!! Takže po tom co obhlédnete, jak má vypadat správný výstavní postoj, jak se chodí v kruhu, a jaké bývají nejčastější pokyny rozhodčích, si po skončení výstavy udělejte se štěňátkem zkušební kolečko, dívejte se hlavně na reakce štěňátka, zda se bojí přítomnosti tolika pejsků, či zda mu to nevadí, jestli ho předvádění baví nebo má spíš tendenci z kruhu co nejrychleji zmizet.....a po krátkém tréninku by měl následovat denní domácí trénink. Štěňátko berte mezi lidi a cizí psy/samozřejmě až po absolvování všech očkování!!! /, na rušnější místa, učte ho chůzi na předváděcím vodítku / u levé nohy!!! / a hlavně štěňátko nepřetěžujte, stačí pár minut, a po každém úspěchu by měla následovat jak slovní tak především sladká odměna.....jakýkoli psí pamlsek. Taktéž trénink výstavního postoje- buď ho spojte s tréninkem chůze či s česáním- tzn. že před česáním či po česání vždy štěňátko postavte do postoje. Je to běh na dlouhou trať a u každého jinak, někdy se štěňátko naučí vše překvapivě brzo, jindy to trvá i měsíce, ale důležité je to nevzdávat a také nepodceňovat, mnohdy se stane, že si majitelé myslí, že už štěňátko v 6ti měsících vše umí a najednou si za další 3 měsíce postaví hlavu a ne a ne chodit, či se nechat postavit do postoje....proto by se tento trénink měl stát celoživotním rituálem, nikoliv měsíčním nácvikem ve štěněčím věku!!! Jakmile budete bezproblémově zvládat chůzi, postoj a pobyt v rušném prostředí, můžete už zkusit štěstí na první výstavě- na některých klubových či speciálních, lze vystavovat štěňátka už od 3 měsíců, na každé další až od 6-ti měsíců. A teď nastává ta správná otázka jak připravit sebe i štěňátko na vlastní pobyt na výstavě.
5). Jak a kdy připravit srst pejska na výstavu, jakou kosmetiku použít atd.?
O domácí úpravě se dočtete v odkazu péče o dlouhosrstá plemena. A teď několik rad a tipů na úpravu srsti na výstavu:Nejlepší je připravit na výstavu večer před odjezdem, tak aby se Vám váš lumpík už nestačil umazat. Pokud srst mezi výstavami udržuje v oleji nebo v balíčkách je nejprve nutné srst opravdu řádně vyšamponovat a opravdu důkladně srst zbavit mastnoty. Proto je nutné šamponovat alespoň 3x!!! Výběr šampónu si opět musí udělat každý sám, dle potřeb každého psa- stavu kůže, srsti atd. Můj osobní postup: 2x nanést a řádně srst promýt šampónem RIVAL DUO /BEA cosmetics/ je to vynikající antiparazitní šampón s preventivním účinkem 1 měsíc proti napadení blechami a klíšťaty a prevence není nikdy dost!!! 3tí šamponování provádím buď jemným šampónem s kondicionérem od 1ALL Systems nebo u přecitlivělé nebo problémové srsti - šampónem MINERAL H s biotinem od I.S.Bernard.
Co se týká bílé srsti především na vousech či nohách- jako vynikající a nejúčinnější ze všech vyběl. Šampónů se mi osvědčil vyběl. šampon od All systems v kombinaci s Diamond mýdlem od I.S.BERNARD,další tipy jak vybělit vousy: Vybělovací lotion od I. S. Bernard/ používat nejlépe denně/ či vybělovaní postřik s citronem od Laser Lites, po posledním šamponování dbáme opravdu na důkladné spláchnutí všech zbytků šampónu, jinak by se pejsek mohl škrábat.
Poté následuje nanášení kondicionéru - používám buď botanický od All systems - 2lžíce od 1l vody, řádně promíchám a důkladně nanesu na srst- jen lehounce propláchnu a zbytek ponechám v srsti. Nebo naprosto vynikajícího výsledku lze dosáhnout kombinací kondicionéru DRAPE a přípravku SILK od firmy LASER LITES - v poměru ředění uvedeném na obalech.
Po koupeli zabalíme pejska do velké a savé osušky a necháme odsát co nejvíce přebytečné vody.
Pak okamžitě srst fénujeme- zvykáme štěňátko na pravidelné fénování, tak že ho lehce profénujeme po celém tělíčku a pak jednotlivé vrstvy nejprve z jedné strany a pak z druhé. Opět si systém musí najít každý sám, ale šikovné je začít ze strany k rozhodčímu tedy z levého boku, tak že srst pramen po prameni fénujete a kartáčujete do rovna a do hladka, pokud má srst na některém místě tendenci se vlnit, začněte fénovat a kartáčovat na tomto místě. Osobně srst ještě polosuchou lehce prostříkám prostředkem Ice on Ice od Ch. Christensenu- který zbaví srst statické elektřiny a navíc dodá srsti lesk, objem a upravený vzhled, navíc chrání srst před špínou, močí a tvoří bariéru proti vlhkosti a UV záření!!!
Na vousy ještě použiji Vybělovací lotion od I.S. Bernard, které se neoplachuje a dofénuji do úplného sucha.
V žádném případě už na srst nepoužívejte žádné přípravky s olejem!!! Srst musí být na výstavy - nemastná!
Poté upravte srst na hlavě, vousech a u zadečku. Na hlavě tak, že dle délky srsti uděláte buď 1- 2 nebo klasicky 4 culíčky svázané po stranách a vygumičkované do délky tak, aby nelezla do očí ani do tlamičky. Buď ji podložte papírky- buď nastříhané papírové kapesníčky nebo buničité tampónky nebo já používám savé úklidové hadříky soke. Pokud používáte místo gumiček nastříhané balónky- ty téměř netrhají chlupy, takže na hlavě už nemusíte podkládat papírky. Vousy je však dobré zabalit - buď do papír. kapesníčků nebo savých hadříků, protože ty si pejsci rádi urousají a vaše předchozí bělení by vyšlo vniveč. Takže na každé straně tlamičky vousy zabalíme a zagumičkujeme dle jejich délky. Někdo je ještě popudruje- pokud pejskovi slzí očička tak pudr pohltí vlhkost, těsně pod očička se mi osvědčil také bílý krycí krém od BioGroom- kryje narezlé chlupy a skvrny a brání před další vlhkostí.
Chlupy u zadečku přímo u konečníku je taktéž dobré svázat buď froté gumičkami nebo taktéž zabalit do papírových kapesníčků a zagumičkovat na každé straně alespoň do dvou pramenů vedle konečníku, tak abyste ochránili srst před zbytky stolice.
Další výstavní úpravy:
Naprostou samozřejmostí by měli být vyčištěné uši a vytrhané přebytečné chloupky a zastřižené drápky. Velmi dobré je též vystříhat chlupy mezi polštářky na spodní straně tlapek- jednak pejskovi nebudou klouzat tlapky a jednak i dle standardu při chůzi zezadu mají být viditelné polštářky u zadních tlapiček.
Upraveného vzhledu dosáhnete i zastřižením chlupů dokulata u všech tlapiček- zezačátku požádejte o pomoc buď zkušeného chovatele nebo psí salón. Vypadá to mnohem lépe nežli- velké ,,medvědí tlapy" s přerostlou srstí.
Vystříhání chloupků pod nosní houbou- je věcí každého- někdo to dělá někdo ne- osobně si myslím, že se tím jednak zvýrazní celkový vzhled obličeje a jednak je to mnohem upravenější než urousané a uslintané chloupky, které beztak pejskům jen zbytečně lezou do tlamičky.
Poprvé opět požádejte o radu a pomoc zkušeného chovatele nebo psí salón, protože si na to štěňátko musí zvyknout- provádí se buď nůžkami, nebo zkušenější mohou použít strojek.
Taktéž vystříhání chloupků v bezprostřední blízkosti konečníku- lze provézt nešpičatými nůžkami nebo strojkem- provádějte jak na výstavu, tak na doma- ušetříte si tím neustálé mytí řitního otvoru od zbytků zaschlé stolice!
A nyní po těchto úpravách si připravte ,,kosmetický kufřík" s pomůckami na výstavu.
Opět neexistuje žádná 100% zásada co mít sebou......tady je seznam věcí, které používáme my: Kartáč bez kuliček na rozčesání srsti i úpravu srsti v kruhu, kartáč - tzv. pudlák- na vyčesání zaknocené srsti- např. na tlapkách či za ušima, kovový hřeben+ tupírák- na úpravu srsti na hlavě a na pěšinku, nůžtičky na rozstříhání gumiček, nůžky na případné doúpravy srsti, gumičky, mašličky, gel- obyčejný vlasový - na úpravu srsti nad očima nebo prostředek Freeze it- od I.S. Bernard, antistat- zabraňující poletování srsti- vyrábějí všechny kosmet.firmy-každý musí vyzkoušet ten co mu bude vyhovovat, lak- na úpravu top knotu/culíčku/ bílý pudr na úpravu vousů, pudr ve spreji na úpravu-např. zašpiněných nebo počůraných nožiček- zamaskuje tyto drobné nehody. Samozřejmě pro jistotu několikero výstavních vodítek, napáječku na vodu, pár pamlsků za odměnu a ostatní dle individuálních potřeb.......osobně sebou vždy raději beru i fén a kulmu /ne vždy je však možnost připojit se k elektrice:-( /
Úprava top knotu - zlatý hřeb a korunka krásy u shih-tzu
Základem je samozřejmě kvalitní a hustá srst na hlavě - mezi výstavami řádně ošetřovaná- leckdy mívají i výstavní jedinci s tímto problémy a leckdy je v kruhu vidět shih-tzu s top knotem skládajícím se sotva z 10ti chlupů:-) Přitom se jedná o opravdovou korunku krásy- třešinku na dortu - dotvářející opravdu poutavý vzhled tohoto neobyčejného plemene. Existuje spoustu variant úprav a každý vystavovatel se snaží vytvořit tu svou- originální a nejkrásnější:-)
Pro začátek se naučte upravovat srst tak, aby Vám držela pospolu a alespoň v trošku upraveném celku.
U úplně malého štěňátka ve třídě dorostu s krátkou srstí - dělejte bez zbytečných složitostí jeden culíček - pečlivě vyčešte veškerou srst nad očima do jedné gumičky- uhlaďte gelem- tak aby srst držela dlouho tak jak potřebujete - ozdobte mašličkou a buď jen učešte tupíráčkem- do roztomilé a rozvrkočené ,,palmičky" nebo až chloupky povyrostou a bude možnost je nakulmovat - nakulmujte a natočte srst do ruličky směrem dozadu a zafixujte lakem.
U starších jedinců už lze dělat efektní culík vyčesaný do výšky.
Připravte si spoustu gumiček, kovový hřeben, tupírák, lak a případně kulmu.
Na hlavě si rozdělíme srst do dvou culíčků předního a zadního- přední- svážeme srst těsně nad očima- kde vytvoříme tzv. bublinku- uvolníme chlupy na čele, tak aby vytvořili nad nosem bouličku- bublinku, dále si svážeme srst do zadního culíčku- tyto 2 pak spojíme dohromady- ozdobíme mašličkou a buď jen natupírujeme nebo můžeme dál vyvažovat gumičkami do výšky, nakonec zafixujeme lakem.
Před vstupem do výstavního kruhu si srst přestříkejte antistatem, aby zbytečně nepoletovala, těsně, před tím než vejdete do kruhu si trošku stříkněte i na kartáč, ten si vezměte sebou, aby jste neustále mohli upravit ,,malé nedostatky" a vzhůru do boje s ,,konkurencí" :-))))))))
Potrestání pejska (trest psa)
Opravdu máte důvod k potrestání svého miláčka ?
Uplatnit trest, jak ve vztahu ke štěněti, tak i k dospělému psu, je možné jen tehdy, pokud se podaří zvíře přistihnout bezprostředně při provinění.
V ostatních případech se trest míjí účinkem. Je-li třeba štěně napomenout, vezmeme je za obojek, lehce jím zatřeseme a odneseme na bedničku s pískem, kde ho laskavým hlasem a hlazením po zádech přimějeme k dokončení vyprázdnění.
Bude-li dům kvůli řádění štěněte vzhůru nohama, rozhodně to není důvod pro jeho potrestání. Na to, aby se pes naučil čistotě, existuje pouze jeden správný postup. Loužičku je třeba dobře vytřít, vymýt desinfekčním prostředkem nebo nastříkat deodorantem a hadr umístit tam, kde stojí bednička s pískem nebo do míst, kde je štěněti dovoleno se vyprazdňovat.
Hadr, který slouží ke stírání loužiček, je třeba poznenáhlu posouvat k vstupním dveřím, aby se za čas mohl vynést ven, kde se předpokládá, že bude dospělý pes později konat svou potřebu.
Rady chovatelům psů
Výběr štěněte, Odčervení, Očkování, Kastrace
Když už máme štěňátko doma
Pořídili jste si pejska? A víte co dál? Malé štěňátko přináší do rodiny spoustu radostí, ale i starostí. V tomto návodu najdete informace jak se ke štěněti chovat, čím ho krmit, jakou lékařskou péči je třeba štěněti zajistit. Abychom Vám usnadnili chovatelské začátky a abychom Vám pomohli s otázkami, které se týkají zdravotní péče a správného vývoje nového člena Vaší rodiny, připravili jsme písemně několik následujících bodů. Takto budete mít čas vše si v klidu přečíst a probrat s ostatními členy rodiny. Začneme opravdu od začátku.
Výběr štěněte
Vybírat můžete z mnoha plemen i kříženců. Pokud si kupujete psa od chovatele, měli byste vědět, že: štěně by mělo jít od matky do nové rodiny v ideálním případě v 8. týdnu věku, nejdříve však v 7. týdnu. Dřívější odběr je nevhodný, neboť v tomto období probíhá „vtiskování“ (vytváření vztahu k ostatním psům). I když mu poskytnete tu nejlepší péči, budou mu ony týdny do 2.měsíce stáří chybět při vývoji jeho vztahu k ostatním psům a někdy i k lidem
Při odběru bychom se měli podívat štěněti na bříško, kde v místě pupíku se může nacházet různě velká bulka – pupeční kýla. Tu je nutno většinou později odoperovat, což není levná záležitost. Opravdu seriózní chovatelé si takové štěně většinou nějakou dobu nechají a před prodejem mu kýlu nechají operovat na vlastní náklady.
Zkontrolovat je třeba i čelisti. Ve štěněčím věku ještě nepoznáme, zda bude mít pes v dospělosti všechny zuby, což je u některých plemen podmínkou chovnosti, ale už nyní můžeme rozpoznat výrazný předkus nebo podkus. Pozor – takové vady se věkem neupraví a u psů s průkazem původu až na výjimky je vyřazují z chovu.
Je třeba se pejskovi podívat do uší. Přítomnost hustého, tmavého, suchého, drolivého mazu může signalizovat ušní svrab a není známkou dobré hygieny chovu, stejně jako blechy, které nacházíme v srsti po celém těle. Někdy najdeme přímo blechy, někdy jen černé tečky v srsti – bleší trus. Proti blechám a klíšťatům je dobré chránit pejska některým z preparátů s prodlouženou dobou účinku, kde toto je nutné předem zkonzultovat s veterinářem.
Odčervení
Štěňata by měla být od 2. týdne věku pravidelně každé 2 týdny odčervována až do věku 3 měsíců, dále každý měsíc do 1 roku a poté 2 - 4 x ročně dle způsobu života psa. Pokud je pes v kontaktu s těhotnou ženou nebo dětmi, měl by být odčerven minimálně 4x ročně. S odčervováním by tedy měl začít chovatel, vést o něm záznamy a ty předložit při odběru novému majiteli, který v něm pak bude pokračovat. Důvod opakovaného odčervování v intervalu 2 týdnů u štěňat je ten, že téměř každá fena má v těle (ve svalech, v játrech a v dalších orgánech) zavrtané „spící“ larvičky škrkavek, které se při graviditě probudí a provrtávají se přes dělohu do plodu štěněte. Další dávku larviček dostane štěně v mateřském mléce. Tyto larvičky se ve štěněti opět zavrtají do svalů a orgánů a postupně se uvolňují do střeva, kde dospívají v dospělé škrkavky. Všemi dosud známými odčervovacími prostředky zahubíme jen dospělce, kteří už jsou ve střevě. Proto musíme odčervovat opakovaně, neboť dokud se štěně nezbaví zásoby larviček a nevytvoří si schopnost bránit jim ve vývoji v dospělce, dozrávají v něm stále noví a noví parazité. První odčervení by mělo být provedeno pomocí speciální pasty, která škrkavky jen ochromí, ale nezabije, takže celé odcházejí a nerozkládají se ve střevě. Při jejich rozkladu totiž vznikají látky, které jsou pro velmi mladá štěňata jedovaté. Pak můžeme pokračovat dále touto pastou, tabletkami, nebo použít velmi moderní preparát Stronghold, který je sice dražší, ale podává se jen 1x za měsíc, po celou tuto dobu se drží v krvi zvířete a hubí škrkavky stále a ne jen nárazově jako ústně podávané preparáty a navíc chrání po celý měsíc i proti blechám a kožním a ušním roztočům. Tento způsob doporučujeme.
Očkování
Očkování je nejjednodušším a přitom nejdůležitějším způsobem, jak předcházet řadě infekčních onemocnění (parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, psincový kašel, coronaviróza, leptospiróza, vzteklina), z nichž většina ohrožuje pejska přímo na životě a některá jsou přenosná i na člověka. Základní očkovací schéma u moderních, dnes používaných vakcín je 6, 9 a12 týdnů věku. Každé očkování obsahuje o něco širší kombinaci chorob a v posledním je obsažena i vzteklina.
Krmení
Kvalitní krmení je naprostým základem správného růstu a vývinu psa. Nemůžeme krmit psa nekvalitní potravou a očekávat, že z něho vyroste krásný, zdravý a silný jedinec. Názory na to, co je kvalitní potrava, se různí a procházejí názorovým vývojem. Výzkumy na zahraničních universitách a ve výzkumných centrech velkých a seriózních firem zaměřených na výrobu krmiv pro psy a kočky přinesly zejména v poslední době mnoho nových poznatků, které jsou často i v přímém rozporu s tím, co se tradovalo v minulosti.
Granule nebo vařená strava?: to je otázka, se kterou se setkáváme velmi často. Nelze a ani nechceme zcela zavrhnout používání klasické vařené stravy. Jen vždy majitele upozorňujeme na obrovskou pracnost ve srovnání s komerčními krmivy. Chcete-li psovi vařit, znamená to mít zdroj kvalitního masa- svaloviny, vždy ho dobře provařit pro odstranění rizika infekce, mísit ho v poměru 1/3 masa ku 2/3 přílohy (rýže, těstoviny, vločky), přidat zeleninu, vitamíny, minerály. Nikdy nebudete znát přesné složení takto připravené stravy a to nebude nikdy stejné, protože pokaždé použijete jiné suroviny. Je tu vysoké riziko předávkování vitamínů (vit. D) a hlavně minerálů (vápník !!!- katastrofa pro kostru a klouby rostoucího psa). Především si ale přiděláte spoustu práce a Váš byt dostane špatně vyvětratelnou vůni závodní kuchyně. Tímto způsobem lze odchovat psa na relativně vyvážené stravě, ale je to velice, a v dnešní době zcela zbytečně pracné a komplikované. Doporučujeme proto používat KVALITNÍ a ověřená komerční krmiva, zejména v granulované formě.
GRANULE: Rozhodli jste se tedy pro granule. Jenže když se řekne granule, je to jako když se řekne auto. Na jedné straně stojí Mercedes, na druhé Trabant. Stejné rozdíly jsou i ve kvalitě granulí. Zde je to o to nebezpečnější, protože rozdíl mezi Mercedesem a Trabantem pozná každý a snadno, ale granule jsou pro laika všechny jen hnědé kuličky. Jenže rozdíly jsou mezi nimi obrovské. Různé výhodné cenové nabídky v supermarketech jako 10 kg za 140-200 Kč jsou jasné. Za takovou cenu nelze nakoupit ani kvalitní suroviny, natož vyrobit kvalitní granule. Takové krmení je dobré leda pro slepice, ale rozhodně ne pro psa, a už vůbec ne pro rostoucí štěně. Pomineme-li tyto vyložené excesy kvality, zůstává před námi těžký úkol vybrat si z mnoha více či méně kvalitních výrobků na českém trhu ten, který bude našemu psímu kamarádovi nejvíce vyhovovat. Obecně platí, že na krmení bychom neměli příliš šetřit zejména v prvním roce života, kdy se buduje kostra, imunitní systém a tělesná konstituce. Kvalitní krmení, pravidelné a kvalitní očkování a odčervení jsou absolutním základem, který když neošidíme, máme šanci odchovat zdravého jedince s dobrou kondicí, schopného odolat většině chorob a vynaložené náklady se nám tak mohou vrátit na úsporách za veterinární ošetření. Vždy platí, že prevence chorob je levnější než jejich léčba.
Jaké tedy zvolíme granule? Nemůžeme a ani nechceme poskytovat kompletní průzkum trhu a prověřit všechny značky a výrobce. Uvedeme jen namátkou ty, které známe a o jejichž kvalitách jsme se osobně přesvědčili.Purina, K-9, Royal Canin jsou krmiva střední třídy, která poskytnou dospělému psu vše, co potřebuje. Chceme-li si být jisti, že mu poskytujeme to nejlepší, můžeme si vybrat z krmiv představující opravdový vrchol kvality nabízené v rámci celé zeměkoule, včetně naší republiky. Superpremiová krmiva EUKANUBA a HILLS jsou značky srovnatelné s Mercedesem. Je už vcelku jedno, kterou z těchto značek si vyberete, je to jen otázka individuálního vkusu a rozhodnutí, protože všechny tyto firmy jsou zárukou kvality. V naší chovatelské stanici preferujeme firmu Eukanuba a PROPLAN Purina, kde jsme členy v chovatelských klubech.
Důležité je i odlišení krmiv pro různé velikosti plemen. Dnes už se ví, že malá plemena mají značně odlišné požadavky na výživu než velcí psi. Proto tyto firmy vyrábí granule pro malá, střední a velká plemena. Významné je to hlavně u psů velkých (nad 25 kg v dospělosti) a gigantických plemen. Zde se dá špatnou výživou napáchat hodně škod, hlavně ve vývoji kyčelních a loketních kloubů. Ale pozor: dlouho se tvrdilo, že velcí psi potřebují během růstu hodně vápníku a bílkovin. Výzkumy posledních 5-10 let ukazují, že nadbytek těchto složek způsobuje stejné, ba horší škody, než jejich nedostatek. Doga nebo rotwajler váží v dospělosti 50-80 kg. To je stejná váha jako u člověka. Ale lidská kostra do této velikosti a váhy roste 18 let. Pes takto naroste za 8-10 měsíců!!! To je strašná zátěž pro organismus. Naším cílem tedy nemůže být snaha o urychlení již tak překotného růstu, ale naopak. Musíme se snažit, aby tento růst byl pozvolný, plynulý a vyrovnaný. Dostává-li rostoucí pes velkého plemene nadbytek bílkovin anebo vitamínů příliš rychle, vytvoří hodně svalové a tukové hmoty a navěsí tuto váhu na ještě nezralou kostru, kterou tím přetíží a dochází k deformitám kloubů a páteře. Vztah mezi nadbytkem vápníku a zvýšeným výskytem dysplazií kyčelních a loketních kloubů je dnes už přesvědčivě prokázán. Při nadbytku vápníku dochází k předčasnému a nerovnoměrnému uzavírání růstových zón kostí a tím opět ke zvýšenému množství kloubních onemocnění.
Při odchovu psa velkého plemene proto nedbejte dobře míněných, ale zastaralých rad některých chovatelů a výcvikářů, že pokleslé uši či prošláplé spěnky nohou spraví přídavek vápníku do krmiva. V kvalitních krmivech je ho dostatek. Řada krmiv Eukanuba Large Breed (pro štěňata, dospělé psy a seniory velkých a obřích plemen) obsahuje navíc chondroprotekiva- tj. látky pro takzvanou kloubní výživu (chondroitin sulfát, glykosaminoglykany a želatinu) pro optimální vývoj a výživu kloubních chrupavek. Všechna krmiva Eukanuba pro dospělé psy obsahují nový unikátní patentovaný systém pro prevenci vzniku zubního kamene a krmivo pro štěňata je obohaceno o přípravek DHA ( klíčové živiny pro stavbu mozku).
Krmný režim: Štěně, stejně jako malé dítě, je třeba přivyknout na pravidelný režim krmení. Mělo by jíst do věku 1 roku 3x denně, do věku 2 let 2x denně a v dospělosti 1-2x denně. Granule zalijeme teplou vodou, necháme je zchladnout na tělesnou teplotu a nabídneme je pejskovi. Necháme mu je 10-20 minut. Co nesní, to mu vezmeme, uložíme v lednici a ohřáté na tělesnou teplotu nabídneme při příštím krmení.
Pokud namočené granule nesní během jednoho dne, vyhodíme je, aby se nezkazily. Snažíme se nenechávat psovi jídlo ležet k dispozici celý den, a to ani suché granule. Takový pes se nenaučí správně jíst a buď se přejídá a je obézní, nebo naopak při celodenním uždibování necítí pořádný hlad, jí málo a může být hubený. Granule namáčíme v čisté vodě a s ničím je nemícháme. Výrobci kvalitních granulí mají své výzkumné ústavy, ve kterých dlouhé roky (Eukanuba 55 let) hledají a sestavují ideální složení jednotlivých krmných směsí. A když takový vyvážený výrobek smícháte s masem, nebo mlékem, zlikvidujete jejich úsilí a vytvoříte nové krmení o novém, neznámém a většinou nevyhovujícím složení. Mějte proto vždy na paměti, že granule nejsou přílohou k masu nebo čemukoliv jinému, ale kompletní vyváženou potravou která obsahuje vše potřebné pro dospělého psa, tedy i to maso. Zároveň je nutné dodat, že ani v naší CHS striktně nedodržujeme, aby štěně jedlo pouze granule. Štěňátkům i vaříme, např. kaši ze "štěněčího mléka", těstoviny nebo rýži s masem kuřecím, hovězím s nastrouhanou mrkví nebo dáváme tvarohy, sýry, pribiňáky. Štěně nenecháváme nikdy hladovět. Je to jak s malými dětmi: pokud pejsek není zrovna velký jedlík, necháváme i suché granule( nemohou se zkazit) k dispozici stále. K návykům o pravidelnosti podávání jídla je možné pak experimentovat a učit až v dospělosti psa, kdy je pes plně vyvinut a určitě zdravému psu jednodenní hladovka neublíží. Vše chce rozumně zvážit vždy k povaze psa.
Dávkování: Obecné dávkování bývá u každého krmiva napsané na pytli. Vždy ale platí, že spotřeba krmiva je přísně individuální záležitost a liší se u každého jedince. Je třeba proto vyjít z průměrné doporučené dávky a podle příručku či úbytku hmotnosti zvířete množství krmiva doladit. Je třeba ale hlídat, aby pes nebyl ani příliš hubený a ani (což je mnohem častější) příliš obézní. Obezita u psů způsobuje stejné problémy jako u lidí. Cukrovku, nadměrné zatížení srdce, ledvin, páteře a kloubů. Zvláště u rostoucích psů je nadváha výrazným predispozičním faktorem vzniku dysplazie kyčlí a loktů, proto je dobré i u plemen, kde je vyžadován mohutný tělesný rámec (rotwajler, labrador), držet psa štíhlého, na spodní hranici kondičního rozpětí do věku 1,5 roku, než se mu dotvoří kostra a klouby, a až pak ho nasvalit intenzivním tréninkem a nechat přiměřeně zmohutnět vydatnější výživou. NIKDY nedávejte psovi KOSTI!!! Nepotřebuje je. Není nic, co by z nich mohl získat. Vápníku má v normálním krmení více než dost a vše ostatní je jen odpad. Kosti mohou poranit krk, jícen, žaludek či střevo, ale i když jsou měkké, nebo namleté, pohlcují vodu a mohou vyvolat zácpu. A někdy natolik vážnou, že se ji nepodaří vyřešit jinak než náročnou a drahou operací.
Kastrace
Týká se zejména feneček. Možná se zdá někomu předčasné mluvit o kastraci sotva jsme si přinesli štěňátko domů, ale je třeba si uvědomit několik věcí. Především: Proč jsme si pořizovali pejska? Máme-li výstavní nebo pracovní fenu s rodokmenem a plánujeme-li chov úspěšných jedinců, nebudeme samozřejmě o kastraci uvažovat.
Venčení psa (Během procházky jej může pán vychovávat i cvičit)
Venčení nepředstavuje pro psa pouze možnost vykonat své přirozené potřeby.
Setká-li se mladý pes s jinými psy, zpravidla dává najevo radost. Dospělí jedinci se ke štěňatům obyčejně chovají shovívavě.
Ale štěně roste a někdy dochází i k vyjasňování vzájemných vztahů pomocí zubů. Tehdy chovatelé mohou využít svého vůdčího postavení a rváče od sebe odtrhnout. Zde je třeba s majitelem druhého psa současně uchopit rváče za ocasy nebo za zadní nohy a táhnout na opačné strany, čímž je od sebe oddělíme. Abychom předešli pokousání, uchopíme psy za obojek a připneme na vodítko.
Totéž může udělat i jeden z majitelů, pokud druhý není nablízku. Aby psy od sebe roztrhl, musí uchopit za ocas nebo nohy právě toho psa, který má převahu a odhodit ho co nejdál. Pokud je to váš pes, který vítězí, je třeba ho připnout na vodítko, aby druhý pes mohl utéct. Je-li slabším v souboji váš pes, trvá nebezpečí napadení druhým psem dokonce i tehdy, když jej máte na vodítku. Cizího psa lze též uklidnit silným, hlasitým křikem.
Na ulici na psa čekají denně překvapení, na která reaguje v souladu se svými instinkty, reflexy a zkušenostmi. Abychom se vyhnuli nežádoucím stresům a jejich fyzickým a psychickým následkům, musíme být maximálně pozorní a opatrní. Totéž platí i pro dobře vycvičené psy. Pes musí jít po ulici vždy na vodítku.
Venčení nepředstavuje pro psa pouze možnost vykonat své přirozené potřeby. Během procházky jej může pán vychovávat i cvičit. Trénink má velký význam pro jeho správný tělesný rozvoj. Je důležité pamatovat na to, že pro psy je přínosem navzájem se potkávat.
Procházka by se měla měřit ne v hodinách, ale v kilometrech. Dobrému tréninku prospívají např. výlety na kole (pes však musí svému pánovi lehkým klusem stačit). V teplých dnech je zvířatům jakékoliv velikosti prospěšné plavání. Aby si pes zvykl na vodu (nelze jej nutit), musí ho pán přilákat např. tím, že odbíhá od psa a na mělčině si hraje s nějakým předmětem.
Používá se také napodobovacích metod, kdy si pes hraje ve vodě s ostatními psy.
Okusuje-li pes doma nábytek nebo jiné věci, znamená to, že na procházkách nevynakládá dost energie.
Správný kontakt spočívá v umění pána vzbudit u psa zájem o svou osobu. Jde o to, ho s činnostmi a povely seznamovat zábavnou formou. Největší zájem obvykle u pejsků vyvolávají pohybové hry, a to s jakýmkoliv předmětem (hračka, kolík, míč), nebo např. běh opačným směrem. Pán se schová (pejska ovšem sleduje, aby se neztratil), a když ho pes najde, dává mu gesty i intonací hlasu najevo svoji radost. Při hře se člověk stává partnerem psa a musí mu ukázat, že mu pejsek přináší potěšení.
Abychom v psovi vzbudili zájem o hru s libovolnou věcí, můžeme použít metodu oživení nehybného předmětu: strkáme do něj nohou, vyhazujeme, pohybujeme jím a tím vtahujeme psa do hry.
Výdrž a ostatní povely (Sedni ! Lehni ! Vstaň !)
Výdrž - pes je schopen vydržet v určité poloze do té doby, než uslyší další povel.
Výdrž - pes je schopen v určité poloze vydržet do té doby, než uslyší další povel. Při nácviku sezení, ležení nebo základního postoje není cílem to, aby pes pouze okamžitě příkaz vykonal, ale aby v této poloze dokázal setrvat.
Zpočátku se výdrž odehrává u nohy psovoda, který psa usazuje, pokládá nebo zvedá. Chvíli ho v této poloze drží a odměňuje jej průběžně pohlazením nebo pamlskem.
Teprve tehdy, když se pes naučí přesně plnit povely u nohy a delší dobu (asi 1 minutu) vydrží v nehybné poloze, může se od něj cvičitel vzdálit na krok, později na dva. Potom je možné psa obejít a postupně zvětšovat okruh, přičemž je třeba se pokaždé vrátit a chválit psa za správné provedení povelu.
Mění-li pes danou polohu, psovod se k němu vrací a fixuje ho v základní poloze, přísně povel opakuje a potom od něj opět odchází.
Tak jako při cvičení jakéhokoliv postupu, i zde je třeba velké trpělivosti. Zpočátku cvičitel od psa odchází pouze na okamžik, hned se vrací a následuje odměna. Postupně však cvičitel prodlužuje čas i vzdálenost. Pes musí vydržet v dané poloze dostatečně dlouhou dobu (10 minut a více), aby jej pán mohl zanechat o samotě a nebál se odejít na dobu, kterou potřebuje.
Zvětšování vzdálenosti mezi cvičitelem a psem je možné až když se pes již naučil dokonale splnit povel při předchozí vzdálenosti. Pokud pes povel nesplní, musí k němu cvičitel hned běžet a srovnat ho do žádané polohy. Při opuštění psa na delší vzdálenost ještě během výcviku, jej musí psovod vidět, aby mohl chyby kdykoliv opravit.
K dalšímu cvičení se přistupuje teprve tehdy, když bylo předchozí správně osvojeno.
Ceníte-li si svého psa, nenechávejte ho čekat před obchodem přivázaného ani volně odloženého, neboť se dá vždy najít způsob, jak psa odvést.
Po nácviku povelů „Sedni!“, „Lehni!“, „Vstaň!“ a výdrže lze přejít ke komplexnímu výcviku psa. Pejska postupně převádíme z jedné polohy do druhé, a to při výdrži v každé z nich. Zpočátku je třeba být blízko psa, téměř těsně u něj, aby zůstal v klidu. Potom postupně zvětšujeme vzdálenost.
| | | | | | |