Co by měl Váš jorkšírek umět, aby uspěl na výstavě?

Pro někoho jsou výstavy zábavou, jiný je pokládá za velkou prestiž. A pro někoho jsou nutností, protože je potřebuje k uchovnění svého psa, aby mohl mít potomky s průkazem původu (není již nutno u jorkšírských teriérů). Ideální je, když výstavy baví majitele i jeho psa. Vždy to tak ale není, a tak musí majitel svému psovi tento pobyt nějak zpříjemnit - věnovat mu více pozornosti, odměňovat jej více pamlsky nebo si s ním na klidnějším místě pohrát třeba s míčkem. Většina psů nepokládá výstavy za tak důležité jako jejich majitelé, a tak jim nezbývá nic jiného, než to tam nějak přetrpět. Výstavy jsou vhodné i pro ty, kteří se chystají svého psa uchovnit. Pejsek si tam zvykne na velké množství lidí i psů a na to, že ho prohlíží i cizí lidé. Ať jsme se rozhodli k výchově šampióna nebo nám stačí projít jen několik nutných výstav, měl by se náš pes naučit se slušně chovat v areálu výstavy i ve výstavním kruhu. Ideální je, pokud celý trénink můžeme sjednotit a zkoušet třeba na kynologickém cvičišti mezi ostatními psy a lidmi, kteří nahrazují rušnou výstavní atmosféru.

Navykání psa na prohlídku

Výcvik začínáme prohlídkou pejska na známém a klidném místě - v kotci, na dvoře nebo na zahradě. U štěňat a temperamentních jedinců je vhodné začít po vydatné procházce, nemusíme pak s nimi tolik zápasit. Nejdříve zkontrolujeme tetování v uchu (pokud ho tam má). Potom mu odhrneme pysky - tímto se kontroluje skus. Následuje otevření tlamy - jako když rozhodčí kontroluje úplnost chrupu. Pejsek se zpravidla těmto úkonům usilovně brání. Přístup proto musí být důsledný, ale ne hrubý. Pokud budeme denně trénovat, pejsek si rychle zvykne - zvlášť, když ho odměníme pamlskem (pochvala je samozřejmostí). Později můžeme přidat prohlídku celého těla. Pohladíme psa po hřbetě, po končetinách, případně mu postupně zvedáme tlapky. To proto, že hmatovou prohlídku celého těla dělají někteří rozhodčí u dlouhosrstých a silně osrstěných plemen, aby si ověřili stavbu těla. Když se nevycvičený pejsek s tímto na výstavě poprvé setká, může reagovat velmi nečekaně. Psa (samce) pak musíme naučit, aby přiměřeně snesl kontrolu varlat. U trpasličích a malých plemen všechny tyto úkony trénujeme na dostatečně velkém stole, který musí být pevný a povrch nesmí klouzat. Až tyto prohlídky pejsek spolehlivě zvládá, přizveme si na pomoc kamaráda "pejskaře", který bude dělat "rozhodčího" a všechny tyto úkony na pejskovi zopakuje. Ideální je, pokud můžeme pozvat méně známého kamaráda, kterého pes již považuje za "cizího".

Výcvik psa v pohybu

Na procházkách si někde najdeme klidné místo, kde budeme trénovat pohyb ve výstavním kruhu. Může to být místo v parku, hřiště, volné parkoviště nebo i naše zahrada. Psa tam učíme běhat klusem v kruhu, případně do trojúhelníku nebo v přímce (tedy od rozhodčího a zpět). Vedeme ho po levé straně tak, aby šel uvnitř kruhu. Trénujeme hlavně souhru se psem v tomto rychlém pohybu. Pes musí běžet lehce, radostně, nesmí nás vláčet (což se zejména projeví, když má v kruhu na výstavě před sebou konkurenta). Nesmí se otáčet, radostně skákat, natož napadat psy nebo rozhodčího. Všechny tyto projevy musíme důsledně potlačovat povelem "fuj" nebo "nesmíš" a trhnutím vodítka. Záleží na síle osobnosti psa. Potom pokračujeme opět v pohybu, můžeme použít povel "k noze", "jdeme", "pěkně" a podobně. Když se pejskovi do klusu nechce a táhneme ho za sebou jako hříšnou duši, musíme ho tiše, ale radostně povzbuzovat a následně chválit. Případně mu ukážeme jeho oblíbenou hračku. To vše probíhá samozřejmě v klusu. Při pohybu se vodí pejsek na tzv. výstavním vodítku.

Nácvik výstavního postoje

Před nácvikem pejska přiměřeně unavíme - třeba nácvikem pohybu v kruhu. Jakmile je náš pes náležitě vyběhaný, přivedeme ho doprostřed pomyslného kruhu a budeme cvičit výstavní postoj. Pes musí stát klidně, být pozorný, hlavu pěkně zdviženou. Při tom si vypomůžeme pamlskem nebo pískající hračkou. Hrudní končetiny jsou rovnoběžné. U pánevních končetin by měla být jedna z nich nakročená nebo obě rovnoběžné (záleží na zvyklostech daného plemene). Některá plemena se vystavují "volně" - pes musí umět zůstat stát před rozhodčím v předpisovém postoji bez zásahu majitele (i toto vyžaduje předchozí výcvik, aby pes pochopil, jak má tento postoj vypadat). Jsou však i plemena, která se přímo před rozhodčím do výstavního postoje upravují - "staví" (majitel při předvádění pejska přidržuje). Jorkšírský teriér patří k plemenům, která se vystavují na podstavci. Tento podstavec je obvykle pošitý červenou látkou (červená barva je typická pro toto plemeno). Pejsek na podstavci stojí, přičemž je majitelem přidržován výstavním vodítkem v oblasti krku a druhou rukou se mu drží ocásek ve vzpřímené pozici. Při postoji by měl pejsek mít rovná záda. Výstavní postoj je nutné trénovat denně v různém prostředí i bez předchozího pohybu v kruhu.

Vypadávání srsti!!!! - příčiny a léčba                                                                                      Co dělat, když se Vašemu jorkovi něco takového přihodí

Srst dělá jorka jorkem a zdobí ho, ať už je nakrátko ostříhaný nebo nosí srst dlouhou. Kůže zůstává největším orgánem těla psa - chrání ho před vysoušením a zraněním a hlavně chrání důležité vnitřní orgány. Jediné, co kůže psa neumí je pocení, to reguluje pejsek jazykem.

Příčiny a následky

Občas se vyskytují holá místa různé velikosti od malých až po holost po celém těle.

• škrábance nebo kousance, které způsobují nepříjemné svědění, např. díky napadení blechami nebo alergie mohou vést kromě vypadávání srsti většinou i k exémům
• nedostatek zinku nebo důležitých mastných kyselin v potravě
• těžké onemocnění a stresové situace jako jsou silné napadení hmyzem, horečnaté infekce, zatížení porodem či kojení štěňat
• při hormonálních změnách dochází většinou k symetrickým lysinám v oblasti ledvin, na zadních částech stehen nebo na trupu
• houbové napadení způsobuje kruhovité lysiny s tmavým zabarvením kůže
• otrava thaliem (obsaženo v jedu na krysy) nebo cytostatikem způsobuje kompletní ztrátu srsti

Léčba

Veterinář s pomocí speciálních vyšetření vzorků kůže, hormonů v krvi nebo kožních zkoušek dokáže stanovit správnou diagnózu. Onemocnění, která vypadávání srsti způsobují (napadení parazity, alergie, infekce, hormonální změny atd.) je nutné vždy léčit.

Doléčení a prevence

Vyvážená strava je pro zdravou srst velmi důležitou součástí. Dávejte svému psovi denně podle velikosti 1/2 až 2 čajové lžičky rostlinného oleje (např. řepný nebo slunečnicový) do krmení. U veterináře dostanete prášek, tablety nebo také suspenzi (olejový roztok), zinek, biotin a mastné kyseliny.

Založení chovatelské stanice                                                                                                                        Jak na to a co vše je nutno podniknout, když chcete založit chovatelskou stanici?

Chovatel musí požádat o ochránění názvu chovatelské stanice a její registraci u ČMKU (Českomoravská kynologická unie), jakmile jeho fena splnila podmínky pro zařazení do chovu. U každého chovatele může být ochráněn jen jeden název chovatelské stanice bez ohledu na počet chovaných plemen a fen. Nárok na ochranu názvu chovatelské stanice vzniká registrací jejího názvu u ČMKU. Chráněný název chovatelské stanice má trvalý charakter a nelze jej měnit. O registraci chráněného názvu chovatelské stanice vydává ČMKU chovateli písemné osvědčení. Ochranu názvu chovatelské stanice provádí a v národním a mezinárodním rejstříku registruje ČMKU na základě písemné žádosti chovatele, zaslané na ČMKU.
Žádost se předkládá na předepsaném tiskopise a obsahuje návrh šesti vhodných názvů. Převod chráněného názvu chovatelské stanice je možný, pokud se chovatel vzdá chovatelské činnosti. Převod se provede na společnou žádost převodce a nabyvatele, obsahující prohlášení nabyvatele o tom, že převezme povinnosti a závazky převodce.

Registrace chovatelské stanice zaniká:

• písemným prohlášením vlastníka o zrušení chovatelské stanice
• úmrtím majitele, pokud chovatelská stanice nepřešla na základě pozůstalostního řízení na dědice, který chce v chovu pokračovat

Změny jména nebo bydliště majitele chovatelské stanice musí být do jednoho měsíce od změny ohlášeny evidenci chovatelských stanic ČMKU

Příprava na výstavu,výstavy

 Jdeme na výstavu                                                                                                                         Chcete se přihlásit na výstavu a nevíte, jak na to? Co vše musíte udělat čtěte v následujícím článku

Existuje několik druhů výstav. Mezinárodní, národní, klubové, speciální, krajské a oblastní (popis jednotlivých naleznete dále). Pochopitelně můžete také navštívit výstavu světovou, evropskou atd. Tyto velice prestižní výstavy bývají obsazeny špičkovými jedinci. Jste-li začínající chovatel a chcete se na nějakou výstavu přihlásit, vyberte si nejprve výstavu "menší" - krajskou či oblastní. Vašeho pejska posoudí rozhodčí stejně jako na "velké" výstavě. Na těchto výstavách se nerozdávají tituly (máte "pouze" možnost získat ocenění vítěz třídy, nebo krajský či oblastní vítěz). Je však dobré vyzkoušet jak se pejsek bude chovat a přivyknout ho výstavnímu dění. Také se dovíte jestli váš pejsek má ty správné výstavní vlastnosti. Nenechte se však odradit prvním neúspěchem. Jestli si myslíte, že ten váš pejsek je právě ten pravý, můžete vyrazit na nějakou tu větší výstavu.
 
 Vyberte si nějakou výstavu a napište si o přihlášku. Tu potom společně s kopií rodokmenu a dokladem o zaplacení poplatků pošlete zpět. Většina pořadatelů vám zašle vstupní list, který si vezmete s sebou na výstavu. Dále budete potřebovat očkovací průkaz s razítkem od veterináře, potvrzujícím zdraví zvířete. Určitě si přečtěte výstavní propozice, které dostanete společně s přihláškou. V nich se dozvíte, jaké další dokumenty je nutné doložit. 
 
 Nezapomeňte si s sebou vzít věci pro úpravu vašeho pejska jako hřebeny, kartáče, gumičky, mašličky, vodítko atd. Také by jste měli mít výstavní bedýnku s přehozem - obyčejně červeným.
 
 Jorkšírek, který se vystavuje musí být upraven dle standardu. Musí se nechat od rozhodčího osahat, nechat si prohlédnou zuby, měl by být naučen výstavnímu postoji a chůzi na předváděcím vodítku.
 
 Výstavní třídy:

 - dorostu - od 6 do 9 měsíců
 
 - mladých - od 9 do 18 měsíců
 
 - mezitřída - od 15 do 24 měsíců
 
 - otevřená - od 15 měsíců

-         šampionů - od 15 měsíců, jedinec musí být držitelem titulu
 
 - veteránů - od 8 let

Speciální výstava

Každý klub, který se zabývá chovem plemene jorkšírského teriéra v České republice, pořádá alespoň jednou za 3 roky speciální výstavu.

Oblastní a krajské výstavy

Tyto výstavy se konají venku za každého počasí a návštěvníci s tím musí také počítat. Vzhledem k prostředí se organizují od jara do podzimu. Jsou vhodné zejména pro začínající vystavovatele a začínající výstavní psy nebo štěňata. Je zde i nejvhodnější prostředí pro navázání kontaktů mezi vystavovateli, chovateli nebo budoucími majiteli pejsků. Protože se zde nebojuje o tak vysoké tituly jako na vyšších typech výstav, vystavovatelé jsou k zájemcům o vybrané plemeno vstřícnější, a rádi se s nimi o chovu daného plemene pobaví. Vzhledem k velikosti akce zde není k vidění tolik plemen, proto se musí náročnější návštěvník vydat na některou z větších výstav.

Klubové výstavy

Tyto výstavy pořádají chovatelské kluby, které sdružují majitele a chovatele jednotlivých plemen. V jednom klubu může být sdruženo i více plemen, výstava je pak pestřejší. Na těchto výstavách se sejde mnohem více jedinců stejného plemene. Zúčastnit se jich mohou i vystavovatelé ze zahraničí, proto bývá konkurence velká. Tyto výstavy se mohou konat na úrovni oblastních, krajských, národních nebo i světových výstav. Někdy jsou spojené i s jinými akcemi - například svody mladých, bonitace, soutěže ve výkonu

Světová a evropská výstava

Sem se již sjíždí ze všech zemí se svými vystavovateli ti nejlepší jedinci - většinou už šampióni. Konkurence je zde velmi vysoká, ale v počtu přihlášených jedinců jednotlivých plemen přibližně srovnatelná s velkou klubovou výstavou. Tady se už také můžeme setkat s handlery - profesionálními "předváděči" psů. Světová či evropská výstava se koná v kalendářním roce vždy jen jedna a země se pro organizování této významné akce obměňují.

Mezinárodní výstavy

Na těchto výstavách jsou výstavní kruhy umístěné v halách i venku - pokud to umožní roční období. Konkurence psů je zde vysoká, protože se sem sjíždí vystavovatelé se svými krasavci i z okolních zemí. Mezinárodních i národních výstav se pořádá každoročně v různých státech několik, a některé již mají dlouholetou tradici.

Národní výstavy

Jsou to výstavy již vyššího typu, a podle ročního období se mohou konat v uzavřených prostorách (například haly určené přímo k vystavování, sportovní haly a stadiony) nebo také venku. Zpravidla je část výstavních kruhů umístěných uvnitř a část venku. Konkurence je tady již větší, ale zkušený vystavovatel sem může přihlásit i psa "nováčka", pokud už zná jeho reakce a kvality.

Výchova psa před výstavou                                                                                     Co by měl Váš jorkšírek umět, aby uspěl na výstavě?

Pro někoho jsou výstavy zábavou, jiný je pokládá za velkou prestiž. A pro někoho jsou nutností, protože je potřebuje k uchovnění svého psa, aby mohl mít potomky s průkazem původu (není již nutno u jorkšírských teriérů). Ideální je, když výstavy baví majitele i jeho psa. Vždy to tak ale není, a tak musí majitel svému psovi tento pobyt nějak zpříjemnit - věnovat mu více pozornosti, odměňovat jej více pamlsky nebo si s ním na klidnějším místě pohrát třeba s míčkem. Většina psů nepokládá výstavy za tak důležité jako jejich majitelé, a tak jim nezbývá nic jiného, než to tam nějak přetrpět. Výstavy jsou vhodné i pro ty, kteří se chystají svého psa uchovnit. Pejsek si tam zvykne na velké množství lidí i psů a na to, že ho prohlíží i cizí lidé. Ať jsme se rozhodli k výchově šampióna nebo nám stačí projít jen několik nutných výstav, měl by se náš pes naučit se slušně chovat v areálu výstavy i ve výstavním kruhu. Ideální je, pokud celý trénink můžeme sjednotit a zkoušet třeba na kynologickém cvičišti mezi ostatními psy a lidmi, kteří nahrazují rušnou výstavní atmosféru.

Navykání psa na prohlídku

Výcvik začínáme prohlídkou pejska na známém a klidném místě - v kotci, na dvoře nebo na zahradě. U štěňat a temperamentních jedinců je vhodné začít po vydatné procházce, nemusíme pak s nimi tolik zápasit. Nejdříve zkontrolujeme tetování v uchu (pokud ho tam má). Potom mu odhrneme pysky - tímto se kontroluje skus. Následuje otevření tlamy - jako když rozhodčí kontroluje úplnost chrupu. Pejsek se zpravidla těmto úkonům usilovně brání. Přístup proto musí být důsledný, ale ne hrubý. Pokud budeme denně trénovat, pejsek si rychle zvykne - zvlášť, když ho odměníme pamlskem (pochvala je samozřejmostí). Později můžeme přidat prohlídku celého těla. Pohladíme psa po hřbetě, po končetinách, případně mu postupně zvedáme tlapky. To proto, že hmatovou prohlídku celého těla dělají někteří rozhodčí u dlouhosrstých a silně osrstěných plemen, aby si ověřili stavbu těla. Když se nevycvičený pejsek s tímto na výstavě poprvé setká, může reagovat velmi nečekaně. Psa (samce) pak musíme naučit, aby přiměřeně snesl kontrolu varlat. U trpasličích a malých plemen všechny tyto úkony trénujeme na dostatečně velkém stole, který musí být pevný a povrch nesmí klouzat. Až tyto prohlídky pejsek spolehlivě zvládá, přizveme si na pomoc kamaráda "pejskaře", který bude dělat "rozhodčího" a všechny tyto úkony na pejskovi zopakuje. Ideální je, pokud můžeme pozvat méně známého kamaráda, kterého pes již považuje za "cizího".

Výcvik psa v pohybu

Na procházkách si někde najdeme klidné místo, kde budeme trénovat pohyb ve výstavním kruhu. Může to být místo v parku, hřiště, volné parkoviště nebo i naše zahrada. Psa tam učíme běhat klusem v kruhu, případně do trojúhelníku nebo v přímce (tedy od rozhodčího a zpět). Vedeme ho po levé straně tak, aby šel uvnitř kruhu. Trénujeme hlavně souhru se psem v tomto rychlém pohybu. Pes musí běžet lehce, radostně, nesmí nás vláčet (což se zejména projeví, když má v kruhu na výstavě před sebou konkurenta). Nesmí se otáčet, radostně skákat, natož napadat psy nebo rozhodčího. Všechny tyto projevy musíme důsledně potlačovat povelem "fuj" nebo "nesmíš" a trhnutím vodítka. Záleží na síle osobnosti psa. Potom pokračujeme opět v pohybu, můžeme použít povel "k noze", "jdeme", "pěkně" a podobně. Když se pejskovi do klusu nechce a táhneme ho za sebou jako hříšnou duši, musíme ho tiše, ale radostně povzbuzovat a následně chválit. Případně mu ukážeme jeho oblíbenou hračku. To vše probíhá samozřejmě v klusu. Při pohybu se vodí pejsek na tzv. výstavním vodítku.

Nácvik výstavního postoje

Před nácvikem pejska přiměřeně unavíme - třeba nácvikem pohybu v kruhu. Jakmile je náš pes náležitě vyběhaný, přivedeme ho doprostřed pomyslného kruhu a budeme cvičit výstavní postoj. Pes musí stát klidně, být pozorný, hlavu pěkně zdviženou. Při tom si vypomůžeme pamlskem nebo pískající hračkou. Hrudní končetiny jsou rovnoběžné. U pánevních končetin by měla být jedna z nich nakročená nebo obě rovnoběžné (záleží na zvyklostech daného plemene). Některá plemena se vystavují "volně" - pes musí umět zůstat stát před rozhodčím v předpisovém postoji bez zásahu majitele (i toto vyžaduje předchozí výcvik, aby pes pochopil, jak má tento postoj vypadat). Jsou však i plemena, která se přímo před rozhodčím do výstavního postoje upravují - "staví" (majitel při předvádění pejska přidržuje). Jorkšírský teriér patří k plemenům, která se vystavují na podstavci. Tento podstavec je obvykle pošitý červenou látkou (červená barva je typická pro toto plemeno). Pejsek na podstavci stojí, přičemž je majitelem přidržován výstavním vodítkem v oblasti krku a druhou rukou se mu drží ocásek ve vzpřímené pozici. Při postoji by měl pejsek mít rovná záda. Výstavní postoj je nutné trénovat denně v různém prostředí i bez předchozího pohybu v kruhu.

Práce rozhodčího Co obnáší práce rozhodčího.

Rozhodčí – posuzovatel je pověřen nadřízenými orgány a má také pro tuto funkci odpovídající zkoušky. Měl by to být dlouholetý aktivní chovatel psů s průkazem původu, alespoň pět let. Jeho úkolem je posoudit předvedené psy, někdy i více plemen. Mezi jeho další náplň patří i zorganizování průběhu posuzování ve výstavním kruhu.

Posuzováním se rozumí porovnávání skutečnosti, tedy vzhledu předvedeného psa s požadavky jeho standardu. To, jak dalece se liší vzhled psa od jeho standardu, zhodnotí výsledná známka od rozhodčího, což v některých případech může být i sporné.

• výborná – takovou je ohodnocen pes, který se nejvíce přibližuje svým vzhledem standardu. Musí výt typickým představitelem svého plemene ve výborné kondici. Může mít i drobné nedostatky, ale jeho přednosti musí převažovat. Jeho povaha má být vyrovnaná.

• velmi dobrá – toto ocenění dostane pes, který má typické vlastnosti plemene, je v dobré kondici, ale má i drobné vady. Hrubé vady mu už rozhodčí nepromine.

• dobrá – tento jedinec má sice znaky svého plemene, ale i zjevné hrubší vady.

• dostatečná – tento pes má znaky svého plemene, ale již jen vzdáleně se blíží ideálu.

• Jedinec s vadami, které jsou ve standardu uvedeny jako vylučující nebo u něj byl proveden operativní zákrok k odstranění vrozené vady exteriéru, je vyloučen z posuzování.


Standard by měl rozhodčí znát zpaměti. U méně často vystavovaných plemen by si je měl před výstavou oživit. Aby se mu třeba nestalo, že kontroluje počet zubů u plemene, které to nemá v požadavcích standardu.

Každý rozhodčí má svůj systém v posuzování, ale většina se jich řídí již zaběhnutým postupem. Začíná celkovým vzhledem a dojmem. Pak postupně hodnotí jednotlivé části těla předvedeného psa. Od hlavy (typ skusu, počet zubů, postavení uší, barva oka…), přes trup (hloubka hrudníku, délka beder, nasazení a nesení ocasu…), až po končetiny. Některá plemena s upravovanou nebo dlouhou hustou srstí si může hmatem prověřit, jakou mají například sílu kostry nebo osvalení. U psů samců zkontroluje úplnost varlat. Většinou na závěr zhodnotí pohyb předvedeného jedince v požadovaném směru. Hodnocení rozhodčího zaznamenává do výstavního posudku zapisovatel. Posudek s výstavním oceněním a případným zápisem do průkazu původu pak předá vystavovateli. Rozhodčí takto posoudí všechny psy a feny ve svých třídách. Na závěr vybere nejlepšího jedince plemene ze všech určených tříd. Toto se opakuje několikrát, protože zpravidla v jeden den posuzuje více plemen. Na závěr celé výstavy pak rozhodčí vyberou ze všech předvedených plemen nejkrásnějšího psa výstavy, nejlepší pár nebo nejlepší chovatelskou skupinu.

I když se to nezdá, je funkce rozhodčího psychicky i fyzicky náročná, vždyť musí spravedlivě posoudit několik desítek psů, celý den se bez odpočinku pohybovat v kruhu za každého počasí a navíc někdy i čelit nespokojeným vystavovatelům.

Jak se hodnotí exteriér psa na výstavě? Jakou můžete dostat známku od rozhodčího popř. titul.

U jorkšírských teriérů se nepožaduje žádná z pracovních zkoušek, proto se omezuji pouze na výstavní tituly.

Vítěz třídy - zadává se jedinci oceněnému známkou výborný 1 ve třídě mladých, otevřené, pracovní, mezitřídě, vítězů a veteránů a to pouze na výstavách oblastních a krajských. Na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní je výbornému 1 zadáváno v tomu určených třídách čekatelství šampionátu (ve třídě mladých CAJC, ve třídě otevřené, pracovní, mezitřídě, třídě vítězů šampiónů CAC)

Nejhezčí veterán - pes nebo fena z konkurence vítězů tříd veteránů

Oblastní vítěz - zadává se na oblastní výstavě nejlepšímu psovi i feně z konkurence vítězů tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Krajský vítěz - zadává se na krajské výstavě nejlepšímu psovi i feně z konkurence vítězů tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Klubový vítěz - podmínky pro přiznání titulu určuje předpis příslušného chovatelského klubu, zpravidla se zadává nejlepšímu jedinci psovi i feně - z konkurence výborných 1 CAC z tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Vítěz speciální výstavy - zadává se nejlepšímu jedinci psovi i feně z konkurence výborných 1 CAC z tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Národní vítěz - zadává se na národní výstavě nejlepšímu jedinci psovi i feně - z konkurence výborných 1 CAC z tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

BOB = Vítěz plemene - nezadává se na oblastních a krajských výstavách. Na klubových, speciálních a národních výstavách se zadává nejlepšímu psovi nebo feně z konkurence všech CAJC, výborných 1 z tříd veteránů a podle typu výstavy z klubových, speciálních a národních vítězů psů i fen. Na mezinárodní výstavě postupují do soutěže o BOB všichni CAJC, výborní 1 z tříd veteránů + pes i fena CACIB. Pokud se jedná o národní výstavu bez zadávání titulu národní vítěz, postupují do soutěže o BOB všichni CAJC + všichni CAC a výborní 1 z tříd veteránů

Čekatelství

CAJC - čekatelství šampionátu mladých - může být zadáno výbornému 1 (psovi i feně) ve třídě mladých. Zadává se na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní

CAC - čekatelství českého šampionátu krásy - může být zadáno výbornému 1 (psovi i feně) ve třídách: mezitřídě, otevřené, pracovní, vítězů - šampiónů. Zadává se na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní

Res. CAC - může být zadáno výbornému 2 (psovi i feně) ve třídě, kde byl zadán CAC. Zadává se ve třídách: mezitřídě, otevřené, pracovní, vítězů - šampiónů na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní

CACIB - čekatelství mezinárodního šampionátu krásy - může navrhnout rozhodčí na mezinárodní výstavě nejlepšímu psovi i feně z konkurence výborných 1 CAC z tříd: mezitřídy, otevřené, pracovní, šampiónů

Res. CACIB - může navrhnout rozhodčí na mezinárodní výstavě druhému nejlepšímu jedinci (psovi i feně). Do této soutěže postupují: výborný 2 res. CAC ze třídy, z které byl navržen CACIB a výborný 1 CAC z ostatních tříd

Šampionem se může stát jedinec, který byl 3x oceněn titulem CACIB nebo CAC, udělenými dvěma různými rozhodčími v rozmezí minimálně 12 měsíců mezi prvním a posledním certifikátem. Tyto tituly je možné získat v jakékoli členské zemi FCI (Fédération Cynologique Internationale - mezinárodní kynologický svaz, vrcholný orgán světové kynologie).

Kromě těchto titulů je každý pejsek a fenka na výstavě ohodnocen podle svého exteriéru charakteristikou výborný, velmi dobrý, nadějný a velmi nadějný (u štěňátek), dobrý příp. dostatečný.

Začíná výstavní sezóna aneb Na výstavě

Na rozdíl od diváků nemusí stát vystavovatelé dlouhé fronty u pokladen ani u vstupu na výstaviště. U zvláštního vchodu pro vystavovatele se prokážeme očkovacím průkazem psa a vstupním listem, který nám přišel poštou po zaplacení výstavního poplatku. Po veterinární kontrole dostaneme nadepsaný posudkový list, diplom, katalog a čísla, která raději hned připneme sobě i psovi – tomu nejlépe na horní konec vodítka, aby ho nerušilo. Z propozic by mělo být předem jasné, jak dlouho trvá přejímka psů a kdy začíná posuzování, někdy obsahují předběžně i jména posuzovatelů. Ve vstupním listu nebo až v katalogu je uvedeno číslo kruhu, ve kterém se bude předvádět naše plemeno. Na větších výstavách, kde je víc kruhů, jsou vyvěšeny orientační plánky a případně i orientační časový rozvrh. Začínající vystavovatele možná překvapí, že kruh může být umístěn jak venku, tak v hale. Psy může stresovat hluk v halách tak, že nebudou schopni se předvést.
U našeho výstavního kruhu zaujmeme výhodnou pozici, odkud budeme vidět na vystavované psy a uslyšíme vyvolávání čísel, případně i komentáře rozhodčího. Jestliže psa musíme doupravit, zjistíme si, kam můžeme postavit stůl. Dáme psovi napít a necháme ho odpočinout, a pokud je ještě časová rezerva, můžeme ho krátce vyvenčit. Termíny zjistíme u vstupu do kruhu, kde bývá tabule s rozpisem plemen a někdy i s harmonogramem.

V (jednom) kole

Těsně před tím, než nás zavolají do kruhu, musíme psa rozhýbat. Projdeme se s ním, vyzkoušíme pár povelů a povzbudíme pamlskem, abychom ho motivovali, ale současně stále sledujeme, co se děje v kruhu. Harmonogram se někdy velmi rychle posune, když se nedostaví hned několik psů. Když je vyhlášena naše třída a všechna čísla, nastoupíme do kruhu. U zapisovacího stolu předáme průkaz původu, diplom a posudkový list a pak se zařadíme k ostatním podle pořadového čísla.
I když má každý posuzovatel svůj postup, většina začíná kontrolou skusu, úplnosti chrupu, tetovacího čísla apod. Psa jsme jistě natrénovali, aby tyto úkony zvládl bez protestů.
Rozhodčí dál hodnotí pohyb všech psů. Psa-začátečníka můžeme podle potřeby buď tiše povzbuzovat, nebo uklidňovat. Pes musí klusat lehce a ve správném rytmu, my jeho pohyb vedeme na délku lokte, sledujeme ho a lehce korigujeme. Např. pokud je příliš blízko, klušeme víc ke kraji kruhu. Jen málo vystavovatelů si může dovolit nechat psa klusat na volno. Správné vodítko musíme vybírat uvážlivě, ostatně už pro výcvik je důležité, aby si pes s každým spojoval jinou činnost. Samonavíjecí je dobré do parku, postroj ruší pohled na psa. Speciální výstavní vodítka nemají psa udržet, ale jemně naznačovat, co od psa chceme.
Pak rozhodčí většinou vyhlásí pořadí a zadá známky. Pokud se nám známka nelíbí, můžeme v této fázi ještě odstoupit bez posouzení.
Následuje posuzování psů jednotlivě. Psa před rozhodčím uvedeme do správného postoje, malá plemena na stole. Pes musí stát v klidu a přitom být pozorný.
Znovu také budeme psa předvádět v pohybu a to tam i zpět nebo do trojúhelníku.
Rozhodčí si po posouzení všech psů může ještě jednou nechat předvést všechny v pohybu a pak určí pořadí a případně vítěze.
Při odchodu z kruhu nám vrátí průkaz původu, posudkový list, diplom s oceněním a stužku či kokardu, jejíž barva odpovídá zadané známce, ocenění nebo získanému titulu.
Ve třídě dorostu značí žlutá stužka ocenění "velmi nadějný" a bílá "nadějný", v ostatních třídách, tj. ve třídě mladých, otevřené, pracovní, vítězů, šampionů a veteránů značí modrá barva "výborný", červená "velmi dobrý", zelená "dobrý" a fialová "dostatečný".

Na těchto stránkách najdete popsán porod Boloňského psíka..je to moc zajímavé a poučné a hlavně je to také malé plemeno článek se nachází na stránkách chovatelské stanice :DENAJWEN a popis porodu  se  nachází  přesně zde:http://www.denajwen-bolognese.cz/denajwen-porod.htm 

odkaz na stránky chovatelské stanice je zde: http://www.denajwen-bolognese.cz/bolognese-uvod-cz.htm

Ještě vkládám videa kde je vidět přímo porod krásných 5-ti štěňátek sice zase jiné plemeno ale Maltézáček je také velikostně přirovnatelný k jorkšírským teriérům..věřím,že začátečníkům video pomůže alespoň v tom že uvidí co se zhruba při porodu děje a jak se chovat k fence a posléze ke štěňátkům.Videa jsem našla na YouTube. 

Kalendář na výpočet porodu u feny

Zadejte den,měcíc a rok ve kterém se krytí uskutečnilo..je to opravdu pěkně udělané!

http://www.rr.sk/modules.php?name=Preg_kal

Krmení osiřelých štěňat

Umělý odchov štěňat může být nezbytný, jestliže matka nemá dostatek mléka, nebo je-li nemocná, nebo když vrh osiří. Ideální alternativou je přemístění štěňat pod jinou laktující (kojící) fenu, jejíž mláďata jsou tak stará, že mohou být odstavena, ale toto není vždy možné. Štěňata bez matky mají vitální požadavky ve dvou hlavních směrech a to vytvoření vhodného prostředí a výživy. Důležité aspekty prostředí osiřelých štěňat mohou být sumarizovány následovně:

· Ideálně prostředí musí být kontrolováno inkubátorem. Může být použita alternativně vyhřívaná podložka s adekvátní ohrádkou.

· Jakmile jsou nakrmena, matka musí normálně vyprovokovat reflex defekace a močení u štěňat olizováním jejich anogenitální oblasti. Tato činnost může být simulována pomocí navlhčeného kousku vaty v anogenitální oblasti nebo jednoduše masírováním břicha zvlhčenými prsty.

· Mezi 16-21 dnem již štěňata nepotřebují stimulaci k močení a defekaci a od 28 dne, kdy jsou schopná zcela kontrolovat svou tělesnou teplotu, začínají prozkoumávat své prostředí a stávají se více nezávislými.

Podávané krmivo musí být koncentrovaným zdrojem živin, jehož složení je podobné složení mléka od normální feny. Kravské a kozí mléko není vhodné jako náhražka pro osiřelá štěňata poněvadž hladiny proteinů, vápníku a tuku jsou nízké. Je mnoho komerčně dostupných mléčných náhražek pro psy. Ony jsou obvykle založeny na kravském mléku, které je pozměněno tak, aby odpovídalo složení mléka feny. Může být podávána pomocí malé stříkačky nebo malou lahvičkou určenou ke kojení.

Suché mléčné krmení musí být rozpuštěno denně a podáváno při teplotě těla (38°C). Krmení musí být zvířeti podáváno pomalu a ne silou. Častější, malá krmení (nejméně čtyři) musí být podávána přes den. Krmíme-li z malé lahvičky, otvor v dudlíku musí být tak veliký, aby tok mléka byl dostatečný a zabránilo se sání vzduchu. Když štěňata začnou prozkoumávat prostředí (ve věku 3-4 týdnů), začneme podávat kvalitní krmení pro štěňata. Toto může být smícháno s mléčnou náhražkou na počátku a potom je podáváno zvlášť.

Péče a zdraví:
V případě, že plánujete se svým jorkem účast na výstavách , pak je velmi náročná péče o jeho srst. Tu bychom neměli podceňovat a začít musíme od prvních dnů. Nutné je denní česání, aby štěně dokonale přivyklo a stalo se to pro něj příjemnou samozřejmostí. Okolo šestého měsíce se začíná srst balíčkovat. (Jednotlivé prameny dobře pročešeme – cucků zbavená srst se napustí kvalitním olejem, zabalí se do proužků hedvábného papíru a upevní se gumičkou). Jelikož se jorkšír stal velmi módním a tedy i žádaným plemenem, velmi rychle se rozšířil chov bezpapíráků. Tito „chovatelé“ , nejen že se nestydí do svých inzerátů psát – např. „Štěňata ze špičkového chovu, nebo dokonce štěňata bez PP po šampiónech“ , ale především uvádějí mylné informace o tom, že jsou tři velikostní rázy, ale ještě typ „mini“. Žádný typ mini, ani tři velikostní rázy neexistují. Jork je jenom jeden od 1,80 kg do 3,20 kg.  Tyto mylné informace se šíří od chovatelů jorkšírů bez rodokmenu, kteří se snaží upřednostnit vady nechovných jedinců.Tito „chovatelé“ jsou pouhými množiteli psů a případy, kdy prodají pětitýdenní nenaočkované štěně jako sedmitýdenní s tím, že bude mini, nebo ze štěňátka vyroste pejsek, který nemá s jorkem nic společného, nejsou výjimkou. Výběr chovatele je velmi důležitý. Vždyť zdraví Vašeho budoucího štěňátka do jisté míry závisí právě na něm. Jak pečoval o jeho maminku, tedy chovnou fenu – správné krmení, dostatek vitamínů, pohybu a hlavně lásky. To vše se v budoucnu projeví. Pro zodpovědného chovatele nekončí péče o štěně odchodem z domu, ale je ochoten Vám podávat tolik cenné rady i nadále. Při koupi si ověříme, zda štěňátko nemá fontanelu, která při větším rozměru může být i životu nebezpečná. Fontanela je mezera mezi lebečními kostmi různé velikosti. Zkontrolujeme si, zda pejsek má obě varlátka. I zde platí, že solidní chovatel nezkušenému zájemci o štěně vše ukáže a vysvětlí.

Oddělovací autosítě