Pelíšek

Pes, ať má sebelepší a ten nejpohodlnější pelíšek přesto bude nejraději ležet na gauči, v křesle a v posteli. Každý pes má rád pohodlí a rád spí na měkkém. Také rád leží tam, kde cítí pach svého pána a rád si vybírá vyvýšená místa, aby měl přehled o tom co se děje v místnosti. Pokud nechcete, aby váš pes ležel na gauči nebo v posteli, nesmíte jej tam pustit ani jako malé roztomilé štěněčí klubíčko. Pokud jen jednou psovi dovolíte spát v posteli, nebude již nikdy chápat, proč ho z ní podruhé vyhazujete. Je jen na vás, jestli dovolíte psovi spát ve vaší posteli, ať už z důvodů hygienických nebo jiných. Většina majitelů se tomu neubrání. Jedna ze dvou možností je psovi vyhradit v bytě jedno jediné křeslo, kde mu dovolíte ležet. Ale pokud opravdu nechcete, aby pes odpočíval ve vaší posteli, na gauči či v křesle, poskytněte mu takový pelíšek, který pro něj bude pohodlný a který bude mít oporu za zády. Nikdy nepřipusťte žádné výjimky.

Pokud jste povolili a nyní se snažíte psa odnaučit co jste mu občas dopřáli, bude to pro něj těžší pochopit. Náprava tohoto zlozvyku vyžaduje velkou trpělivost. Vytvořte mu pohodlný pelíšek na místě, kde jste nejčastěji. Pokud máte velký dům, klidně mu takové místečko vytvořte rovnou na několika místech, protože většina psů pobývá rádo právě tam, kde je jeho pán. Když pes vyskočí na křeslo, dejte mu pokyn "dolů" a "místo", přičemž ho k jeho pelíšku odveďte a ukažte mu kam si má lehnout. Pes se pravděpodobně pokusí na křeslo vyskočit znovu, takže cvičení opakujte do doby, než si zvykne odpočívat ve svém pelíšku. Pokud přijme tento fakt a vy jej najdete v jeho pelíšku, nezapomeňte ho za to pochválit a odměnit. Jestliže pes cvik pochopil a prováděl a vy ho z nějakého důvodu po delší době najdete opět v křesle, psa pokárejte a s „upřímně naštvaným" hlasem psa pošlete na místo. Jestliže pes z předchozích cvičení ví, že na křeslo nesmí, bude přesně vědět proč se zlobíte, a proto můžete být i přísnější (už se neučí, to vás jen neposlouchá).

Úloha trestů ve výchově psa..

Účinnější je „zlobení“ předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu. Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa.

Kdy trestat

Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa. Pravda je taková, že pes okamžitě vycítí náladu svého pána, a i když už dávno zapomněl, že něco provedl, reaguje buď útěkem, nebo podřízeným chováním. Pes si brzy začne spojovat příchod pána s následujícím trestem, začne se jeho příchodů bát a v závislosti na plemeni se stane buď agresivním, nebo neurotickým psem.

Za co trestat

Krátce řečeno - za nežádoucí chování. Pokud pes během nepřítomnosti majitele rozhází nebo zničí věci, je lépe zatnout zuby a škodu zlikvidovat. Pokud je pes trestán za špatné provedení povelu, např. přijde až na několikáté zavolání, je výchovnou chybou ho za to trestat. Pes si spojí uposlechnutí příkazu s následujícím potrestáním a příště přijde ještě váhavěji. V tomto případě, ač se to zdá nelogické, je třeba psa chválit a odměňovat, aby si zapamatoval, že čím dříve na zavolání přiběhne, tím rychleji dostane odměnu.

Jak trestat

Rozhodně nebít. Bitím se podporuje agresivita u psů, a co hůř, v očích psa je to člověk, kdo je agresorem. Pokud lze některým formám nežádoucího chování psa předejít, např. uzavřením psa do pokojové boudy po dobu naší nepřítomnosti, je to vhodný způsob ne trestu, ale prevence. Většina mladých psů se baví rozhazováním věcí z nudy, a je proto lépe, když se budou nudit v boudě, kde nemohou nic provést.
Fyzické tresty srolovanými novinami nebo poutkem mnozí chovatelé neuznávají, protože ty nevycházejí z přirozeného chování zvířat. Zmíněné noviny nebo hození klíčů přibližným směrem k psovi se používají k vyvolání úleku, odpoutání pozornosti a zesílení zákazu ("nesmíš", "fuj"). Zvířata při výchově svých mláďat podobné náčiní nemají a tedy je nepoužívají. Zlobivá štěňata fena umravní vytaháním za kůži. Mezi fyzické tresty lehčího rázu lze ještě uznat maximálně vycukání na vodítku, stlačení kohoutku nebo zmáčknutí čumáku.
Většina majitelů psů ve vypjatých chvílích, ke kterým nutně dochází, zvyšuje hlas. Hlasité projevy ve smečce divokých psů však patřily k obraně, nikoli k vyřizování účtů. Proto křik nebude mít žádný výchovný efekt, pouze snad umožní majiteli ventilovat nahromaděné emoce. Verbální trest formou kárání však většina psů dobře chápe, zejména pokud chovatel ztiší hlas, naladí hlubší tón a bude mluvit důrazně – asi tak, aby jeho domluva připomínala psovi vrčení.
Není třeba psa trestat v tom smyslu, jak to chápeme my, lidé. Fyzický trest pes nepochopí a může se svého člověka začít bát. Účinnější je "zlobení" předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu.

Výchova štěňátka

Předpokládejme, že již máte za sebou alespoň první noc po příchodu vašeho štěňátka domů. Teď pro vás oba nastává rozhodující období, kdy vznikají potřebné vazby mezi vámi a vaším štěnětem. Od této chvíle je odkázáno pouze na vás, nahrazujete mu nyní jeho matku i sourozence. Buďte vstřícní, trpěliví, štěňátko se u vás musí cítit bezpečně. Přivykání na nové prostředí mu může trvat několik dnů až týdnů. Ale pozor, s výchovou, alespoň toho základního jako jsou hygienické návyky, musíte začít včas. Výchova štěněte je velká odpovědnost a řada chyb se dá později jen těžko napravit. Štěně se dá poměrně snadno formovat, proto neváhejte začít hned. Snažte se o přátelský přístup. Štěňátko při výcviku hodně chvalte, klidně přehánějte a při dobře provedeném cviku „jásejte". Štěňátka reagují především na tón hlasu a intonaci. Nebojte se ze sebe „udělat blázna" před ostatními, vaše štěňátko to ocení.

Čistotnost

Jako první na řadu musí přijít čistotnost. Většinou se udržování čistoty štěně naučí během jednoho měsíce. Musíte psa vycvičit, kde se má vyprazdňovat. Snažte se štěně důsledně odvádět na stejné místo k tomu určené. Pro usnadnění můžete pejska naučit povel k tomuto určený např. „loužička". Tento povel pejskovi opakujte tak dlouho, dokud jej opravdu neprovede. Když ano, hodně chvalte např. „Hodnej, loužička, tak je hodnej." Do budoucna vám bude stačit říct povel „loužička" a pejsek bude přesně vědět, co se po něm žádá.

Vykonání potřeby můžete čekat hned ráno po probuzení, deset až dvacet minut po jídle či pití, po každém zdřímnutí a večer před spaním. Zpočátku jej netrestejte, když se to nepodaří, ale důsledně ho pochvalte, když mu to vyjde - štěně to brzy začne brát na vědomí. Po, řekněme týdnu, by štěně mělo dobře vědět co a jak, jestliže i přesto vykoná potřebu tam, kde nemá, vyhubujte mu např. „nesmíš, fuj" a odneste ho ven, kde mu opět zopakujte „tady loužička".

Jestliže potíže přetrvávají, namočte štěněti čumák do loužičky, kterou provedlo doma a ne venku a to opět spolu s povelem „nesmíš" (eventuelně ho plácněte přes zadek) a opět ho zaveďte do místa, kde má povoleno potřebu vykonávat. Časem štěně pochopí, co se po něm požaduje a mělo by si samo zakňučet u dveří (nebo dát jinak vědět) a „říci", že chce ven.

Povel „Pusť!"

Již od začátku učte své štěně odevzdávat hračky (a další věci), které kouše, na povel "pusť". Můžete mu také (k jeho nelibosti) krátce stisknout pysky proti zubům, až hračku pustí. Je možné, že budete muset tento proces párkrát zopakovat, než zjistí, že je lepší hračku odevzdat dobrovolně. Pokud si na vás dovolí zavrčet nebo dokonce zatnout zoubky do vaší ruky, musíte mu dát OKAMŽITĚ najevo autoritu, třeba tím, že jej chytíte za kůži na krku a zatřepete s ním, nebo že jej plácnete přes zadek.

Ne!

Chcete-li štěněti něco natrvalo zakázat, například pokud máte v bytě místnost, kam ho nechcete pouštět, řekněte, vždy když zamíří tím směrem "Nesmíš!" nebo "Ne!". Pro povel si ZVOLTE JEDNO SLOVO. Psí slovník je omezený, tak zbytečně „neplýtvejte" dvěma výrazy na jeden povel. Pamatujte si, že štěně nemá vyvinutou slovní zásobu a i přesto, že se časem naučí vnímat význam více slov, reaguje především na tón vašeho hlasu než na to, co říkáte. Takže ostré "Ne!" bude určitě účinnější než téměř prosebné "Alíčku to nesmíš.".

 

B Výchova a výcvik psa  

Každý člověk má své zlozvyky a proto se nemůžeme divit, že i naši mazlíčkové jsou na tom podobně. Občas máme tendenci zaměňovat zlozvyky s tím, jakou má náš mazlíček povahu, proto jsme pro vás připravili několik rad a nápadů, jak tyto zlozvyky odstranit nebo jim předejít, aby vaše soužití se psem bylo plné porozumění a přátelství. Pes, který vás neposlouchá a dělá si, co chce, je přítěží jak pro vás, tak pro vaše okolí. Ve většině případů to však není chyba psa, ale právě jeho majitele, který svého psa nezvládá a dostatečně se nevěnuje jeho výchově. Ovlivnit chování psa je nejsnazší do 2 let jeho věku. Samozřejmě lze vychovávat i psa staršího, jen může jeho učení trvat o trochu déle.

 

V této sekci se dozvíte něco o tom, jak zabránit vašemu psu ve zbytečném štěkání, jak dosáhnout toho, že nebudete každé ráno mít na svém oblečení minimálně dva otisky tlapek nebo jak naučit vašeho pejska, že jen a pouze pelíšek nebo vámi jiné určené místo je právě pro něj.

Rovněž zjistíte, že je možné vašeho psa odnaučit tzv. "žebrat" a že ne pokaždé musíte mít rozkousané všechny boty v předsíni, jakmile odejdete z domu.

Co je ale asi nejdůležitější, dozvíte se zde rovněž to, jak se chovat v případě, že vás napadne nějaký pes. Co dělat a jak zabránit nejtěžším zraněním si přečtěte v sekci Napadení psem.

Pes a skákání

Většina psů projevuje svou radost ze setkání se svým pánem nebo jinou milovanou osobou divokým skákáním. To je způsobeno tím, že se pes snaží pozdravit svého pána "olíznutím brady" a proto se snaží trochu povyskočit, aby dosáhl na váš obličej. Je nutné si uvědomit, že pes se vás nesnaží nijak zranit a že jeho jedinou snahou není vás pouze ušpinit. Váš pes se opravdu pouze snaží o radostné přivítání s vámi. Je rád, že vás vidí a proto mu nemůžete pozdrav odepřít. Je pouze nutné zamezit jeho vyskakování ať už na vás nebo na ostatní, kteří přijdou na návštěvu - ne každému hostovi se to musí líbit.

Pes nechápe, že člověk, kterého vítá, má na sobě zrovna sváteční šaty a jestliže je zvyklý tímto radostným způsobem zdravit všechny příchozí, nedělá žádné rozdíly. Učte tedy psa již od štěňátka poslušnosti a sebeovládání. Pokud čekáte návštěvu, i doma, připněte psovi krátké vodítko. Jakmile uvidíte, že se chystá návštěvu „přivítat" a vyskočit, stáhněte jej zpět za vodítko spolu s povelem "nesmíš". Rovněž nedovolte návštěvám, aby nechali vašeho psa na sebe vyskakovat i přesto, že tvrdí "mně to nevadí". Pokud se s vaším psem chtějí přivítat, požádejte je, aby se ke psu sehnuli. To vše ale platí také pro vás! Především vy musíte respektovat tento postup a nejdříve naučit svého psa vítat se s vámi v klidu. 

Pokud jste toto v mládí zanedbali a z malého skákajícího štěněte vyrostlo větší tele, které vás povalí na zem, musíte zjednat nápravu. Jak už bylo řečeno, jako první naučte psa, že při přivítání nesmí skákat na vás. Pokud k vám přichází návštěva, dejte psovi povel "sedni". Pokud neposlechne a skáče dál, rázně ho stáhněte vodítkem dolů a vydejte povel "nesmíš" a následně "sedni". Když pes poslechne, nezapomeňte jej pochválit. (S pochvalou nemusíte šetřit - to platí obecně.) Až když se pes uklidní, dovolte návštěvě, aby se s ním přivítala tak, že se k němu skloní a pohladí jej. Vše opakujte podle potřeby, pes nakonec pochopí, že pokud bude skákat, žádného přivítání a pohlazení se nedočká.

Štěkání 

Pes štěká vždy, když na sebe chce upoutat pozornost nebo upozorňuje na příchod cizí osoby, ale co dělat když štěkat nepřestává? Příčin může být několik. Někdy chce na sebe jen upoutat pozornost, protože vy se zrovna věnujete úplně něčemu jinému než on by si přál, nebo se může cítit ohrožen a štěká ze strachu, jindy zase štěkáním upozorňuje na to, že se ve vašem okolí objevila jemu neznámá osoba. 

Štěkání nesmíte psa nikdy odvykat, ani mu dávat najevo, že je jeho projev nežádoucí. Nemusel by se pak ozvat ani v případě, kdy to bude namístě. Je ale potřeba zabránit štěkání, které není ničím motivováno. V případě, že pes štěká jen proto, aby na sebe upozornil nebo pokud štěká nadmíru v případě, kdy k tomu není důvod (návštěva, kterou měl možnost si očichat; jedoucí cyklista a podobně) dejte mu povel "nesmíš", "dost" nebo „ticho" a následně povel "lehni". Lépe, když mu dáte vodítko a při vydávání povelu jím škubnete.

V případě, že jste toto pejska nenaučili jako štěně, stejným způsobem můžete postupovat i u starších psů. Nechejte psovi krátké vodítko, když začne bezdůvodně štěkat nebo štěká-li příliš dlouho a se štěkáním nepřestává, škubněte za něj a řekněte mu k tomuto účelu vybraný povel (pokaždé stejný). Opakujte vždy podle potřeby a za správně provedený úkon psa pochvalte. Jistě se také časem naučíte rozeznat tón štěkání a budete vědět, jestli má pes nějaký důvod štěkat, nebo si jen něco vynucuje.

Vynucování pozornosti

  Uvítání máme za sebou, ale pes si dále vynucuje pozornost každé vaší návštěvy. Pes je společenské zvíře a je rád středem pozornosti. Vaši hosté jsou pro něj tedy ideální - neumějí mu odepřít pohlazení ani podrbání a tak se toho snaží co nejvíce využít. Zvykejte svého psa již od štěněte, že pokud máte v bytě hosty, musí vám ležet klidně u nohou. Jestliže je pes neodbytný a hosty obtěžuje, nesmějte se tomu a (i přes možné protesty hostů) psa pokárejte a ponechejte ho v jeho místě.

 

 

onitace-anatomie a zdravý chrup psa

 

Bonitace se mohou zúčastnit všichni jedinci s PP, kteří k uvedenému datu (datum konání bonitace) dovršili 12 měsíců věku. Do chovu mohou být však zařazeni až po dovršení 15 měsíců. Při bonitaci je třeba předložit průkaz původu,u Českomoravského klubu Yorkčírských teriérů také  jeho fotokopii a fotografii psa / feny.
Bonitace je vlastně zkouška chovnosti, při které je jedinec zvážen, změřen a jsou o něm zapsány veškeré údaje do bonitační karty - viz níže. Tyto informace slouží poradci chovu i chovateli a jsou rozhodující pro výběr chovného partnera. Pro bonitace není již podmínkou účast na výstavě. Doporučujeme vám však se nějaké výstavy zúčastnit. Asi nikdo nedokáže být dostatečně kritický ke svému miláčkovi. Na výstavě - stačí krajská nebo oblastní, nemusí to být zrovna mezinárodní - nejlépe zjistíte jaké vady váš miláček má a nebudete nepříjemně překvapeni.
Chcete-li se zúčastnit bonitace od Českomoravského klubu Yorkšírských teriérů nemusíte nikam nic posílat. Vezměte s sebou průkaz původu – originál a jeho fotokopii a barevnou fotografii bonitovaného jedince. Bonitovaný jedinec musí být v perfektní kondici, a to jak zdravotní, tak exteriérové.
Pro účast na bonitaci od I.CZ Yorkshire terrier clubu je nutné nejméně 3 týdny předem zaslat přihlášku s fotokopií rodokmenu,který musí být podepsán chovatelem i majitelem.Na bonitaci očkovací průkaz sebou,pes musí být v imunitě proti vzteklině.Pokud jste členem klubu přinést sebou také stvrzenku o zaplacení členského příspěvku.Na bonitaci bude na Vaše náklady pořízena fotografie bonitovaného jedince.
Bonitační karta
A	TYP			N	HRUDNÍ KONČETINY
	typický středně velký	0			rovné, správné úhlení	0
	velký	1			strmé	1
	malý	2			úzký postoj	2
	netypický	X			široký postoj	3
B	FORMÁT				vybočené nebo vbočené lokty	4
	středně dlouhý 100/105	0			křivé	X
	kvadrát	1		O	PÁNEVNÍ KONČETINY
	delší	2			správně úhlené	0
	dlouhý	3			mírné vady v úhlení	1
C	HLAVA				výrazné vady v úhlení	X
	úzká	0		P	TLAPKY
	širší	1			uzavřené černé drápky	0
	široká	2			sbíhavé nebo rozbíhavé	1
	příliš klenuté čelo	3			světlé drápky	X
	ostrý stop	4			rovné prsty	X
	nedostatek stopu	X		Q	OCAS
D	FONTANELA			kupírovaný
	ne	0			správně nasazený a nesený	0
	ano	X			nízko nasazený	1
E	NOSNÍ PARTIE				trvale dolu nesený	X
	středně dlouhá	0		nekupírovaný
	delší	1			správně nasazený a nesený	0
	krátká	2			zálomek	X
	široká	3			trvale dolu nesený	X
	netypicky zkrácená	X		R	POHYB
F	PIGMENTACE ČENICHU				lehký a pružný	0
	úplná	0			mírně vázaný	1
	částečná ztráta	1			těžkopádný	2
	značná ztráta	X			vážná vada pohybu	X
G	OKO			S	POVAHA
	středně velké, tmavé	0			temperamentní - vyrovnaná	0
	velké	1			klidná	1
	vystouplé	2			bázlivá	2
	hnědé	3			nervní	3
	světlé	X			abnormálně bázlivá	X
	malé	X			extrémně agresivní	X
	blízko u sebe	X		T	SRST
	daleko u sebe	X			hedvábná	0
H	UCHO				jemná	1
	úměrně velké	0			tvrdší	2
	příliš malé	1			lámavá	3
	příliš velké	2			vlnovitá nebo drátová	X
	široce nasazené	3		T1	DÉLKA SRSTI
	měkké ucho	4			dlouhá na zem	0
	zakulacené špičky	5			dlouhá k patě	1
	klopené	X			dlouhá ke kolenu	2
CH	SKUS				kratší	3
	nůžkový	0		T2	BARVA TAN
	volné nůžky	1			sytě zlatožlutá	0
	klešťový	2			středně zlatá	1
	nepravidelný	X			světle zlatá	2
	předkus	X			mahagonová nebo béžová	3
	podkus	X			téměř bílá	X
I	CHRUP			T3	ROZDĚLENÍ BAREV
	úplný	0			správné	0
	Chybí P1	1			mírně posunuté hranice	1
	Chybí P2	2			částečně prokvetlá	2
*	Chybí P3	3			silně prokvetlá tan	X
*	Chybí P4	4		T4	BARVA HŘBETU
	Chybí M3	5			tmavě ocelově modrá	0
	Chybí M1	X			tmavě šedá	1
	Chybí M2	X			modrošedá světlá	2
	chybí špičák	X			šedá	3
	chybí řezák	X			sytě černá	X
*	P3 a P4 smí chybět jen 2x				příměs jiné barvy	X
celkem mohou chybět 4 zuby mimo P1				U	VARLATA
J	KRK				obě trvale sestouplá	0
	úměrný	0			kryptorchid	X
	krátký	1			monorchid	X
K	HŘBET			V	POHLAVNÍ VÝRAZ
	rovný	0			typický	0
	mírně klenutý	1			netypický	X
	pronesený - měkký	2		W
	kapří	X			Výška . . . . . . . . . . . . . . .
L	BEDRA				Váha . . . . . . . . . . . . . . .
	rovná	0
	klenutá	1			minimální hmotnost:
	silně klenutá	X			1,7 kg pes,      1,80 kg fena
M	ZÁĎ				maximální hmotnost:
	správně zaúhlená	0			3,20 kg pes i fena
	mírné vady v úhlení	1			X je vylučující vada
	silné vady v úhlení	X

Pro bonitaci a výstavy je velmy důležitá anatomie a zdravý chrup psa:

Anatomie a zdravý chrup psa

Pejsci, podobně jako lidé, mají během svého života dva druhy zubů :

- mléčný chrup - dentes decidui

- trvalý chrup - dentes permanentes

Označení zubů

Jednotlivé zuby se od sebe liší postavením a funkcí. Na tomto obrázku je schematicky znázorněn trvalý chrup psa.

Zuby u psů rozdělujeme je na:

• řezáky - incisivi 
  • Id - mléčné
    • Id1 - klíšťky
    • Id2 - střeďáky
    • Id3 - krajáky
  • I - trvalé
    • I1 - klíšťky
    • I2 - střeďáky
    • I3 - krajáky
• špičáky - canini 
  • Cd - mléčné
  • C - trvalé
• třenové zuby - premoláry 
  • Pd - mléčné
  • P - trvalé
• stoličky - moláry
  • M - trvalé

Schéma mléčných a trvalých zubů u psa

Mléčné zuby začínají růst někdy kolem tří týdnů věku štěněte. Skládají se symetricky v horní i dolní čelisti ze tří řezáků, jednoho špičáku a tří třenových zubů - premolárů. První třenové zuby a stoličky rostou pouze jako zuby trvalé.

Takto vypadá schéma mléčné dentice:

Id1,Id2,Id3,Cd,Pd2,Pd3,Pd4    což je 28 zubů.
Id1,Id2,Id3,Cd,Pd2,Pd3,Pd4

Mléčné zuby jsou u psů za trvalé vyměňovány v období mezi 3 - 7 měsícem věku. Trvalý chrup psa pak obsahuje v horní čelisti tři řezáky, jeden špičák, čtyři třenové zuby - premoláry a dvě stoličky - moláry. V dolní čelisti jsou stoličky tři.

Takto vypadá schéma trvalé dentice:

I1,I2,I3,C,P1,P2,P3,P4,M1,M2         což je 42 zubů
I1,I2,I3,C,P1,P2,P3,P4,M1,M2,M3

Prořezávání mléčných zubů a výměna za trvalý chrup

Podle výměny chrupu u psa je možné přibližně určit jeho stáří.

Vývoj zubů je ovlivňován především plemenem, ale také způsobem výživy i péčí majitelů o chrup svého miláčka.

U větších plemen dochází k výměně zubů dříve než u malých plemen.

Zuby trvalé jsou větší něž zuby mléčné.

PROŘEZÁVÁNÍ MLÉČNÝCH ZUBŮ:

3 - 5 týdnů - prořezávají se mléčné špičáky (Cd)
4 - 6 týdnů - prořezávají se mléčné řezáky (Id1 - Id3)
5 - 6 týdnů - prořezávají se mléčné třenové zuby - premoláry (Pd2 - Pd4),  první premolár (P1) roste pouze jako trvalý zub

VÝMĚNA MLÉČNÝCH ZUBŮ ZA TRVALÝ CHRUP:

3 - 5 měsíců - objevují se trvalé řezáky (I1 - I3)
4 - 5 měsíců - objevují se první třenové zuby (P1) a první stoličky (M1)
5 - 6 měsíců - objevují se trvalé druhé až čtvrté třenové zuby (P2 - P4) a  druhé stoličky (M2)
5 - 7 měsíců - objevují se trvalé špičáky (C)
6 - 7 měsíců - objevují se třetí stoličky (M3), v tomto věku často nacházíme zdvojené špičáky, tzn. mléčné i trvalé vedle sebe