Psi a výstavy

Proč dobře vystavovat?

Jestliže chcete se svým psem jezdit po výstavách, měli byste si uvědomit, že je nezbytné umět dobře vystavovat, chcete-li dosahovat pěkných výsledků. Na výstavách nejsou výjimečné případy, kdy relativně "slabší" pes vyhraje díky skutečnosti, že zkušený vystavovatel dokáže vyzdvihnout přednosti jeho exteriéru a potlačí drobné nedostatky, zatímco majitel výborného psa vše ponechá výhradně na předpokladu, že jeho pes je prostě nejlepší a pak se nečekanému výsledku diví a je nazlobený. Štěstěna je vrtkavá dáma, ale proč jí trošku nepomoci? A právě o to se budeme společně snažit. V dnešní době, kdy počet psů na výstavách stále stoupá a počítá se na tisíce, je kvalitní handling nezbytností. Tato skutečnost není až tak patrná u nás v Čechách, tedy pokud neposuzují zahraniční rozhodčí, ale na výstavách v jiných zemích zcela jistě. Posuzovatelé vyberou nejen nejlepšího psa, ale také vystavovatele, který předvádění ovládá a navíc dobře vypadá. Vždyť se fotky vítězných psů díky internetu, televizi a dalším médiím rozletí do světa a zůstanou léta uschovány v archivech. Záběry slavných okamžiků už nežloutnou na papíře, ale zabírají jen místa na discích a serverech. Vyspělá technika je schopná přenášet soutěže on-line po internetu, uchovávat videa i snímky. I na to musí myslet vystavovatel, který se vydává na soutěžní pole psí krásy.

Učíme se

Nebudu vám tajit, že kvalitní vystavování psa a jeho nácvik je práce! Práce o to náročnější, oč lépe chcete svého psa předvádět. Vzít vodítko a oběhnout se psem jen tak kruh zvládne téměř každý, ale vystavovat tak, aby nebylo jasnou prohrou postavit se vedle zkušeného zahraničního handlera, neřkuli handlera profesionálního, kterého mnohdy s úžasem obdivujeme, to je oříšek k rozlousknutí pro většinu z nás. Svět je otevřený, všichni mohou cestovat a proto se na nejprestižnějších výstavách setkává skutečný výkvět kynologie nejen stran psí krásy, ale také stran kvality prezentace psů v kruhu. Je jedno, zda za sebou máte výstav pět, padesát nebo sto padesát. Stále je čemu se učit a jak se zdokonalovat, chcete-li být nejlepší. A to je doufám přesně to, co opravdu chcete.

Příjemně a přirozeně

Moudrý majitel, vlastnící výstavně nadějného psa, by se měl řídit úvahou: "Udělám-li svému psovi přípravu na výstavu i předvádění samotné příjemným, mohu od něj očekávat dobrý výkon." Stejně důležité je, aby práce s předvýstavní přípravou a vystavováním byla příjemná pro samotného vystavovatele. Člověk a pes by měli vytvořit ucelenou, harmonickou dvojici, krátce řečeno dobrý tým.

Jak můžete začít trénovat hned? 

Pokuste se pro začátek aplikovat do všeobecné výchovy svého psa a také do nácviku vystavování tato praktická doporučení:
Vždy pracujte se psem dobře vyvenčeným, ne však příliš unaveným. S nemocným nebo s oslabeným nikdy.
Při nácviku na psa mluvte a měňte intonaci hlasu podle toho, zda se cvik daří či nikoliv. Naučte se na něj správně mluvit, odlišně intonovat, používejte čitelná gesta rukou i signály těla
Mluvte tiše, protože pes slyší daleko lépe než my, lidé, lépe udržíte jeho pozornost. Navíc na výstavě není vhodné na psa povely pokřikovat, neboť to ruší ostatní vystavovatele a rozhodčí vás může v kruhu i napomenout
Se psem jednejte vlídně, ale trvejte důsledně na provedení požadovaného prvku
Chvalte ho za každý byť sebemenší pokrok a pěkné provedení požadovaného vítejte s neskrývaným nadšením
Nebojte se vyjádřit pomocí hlasu své pocity, zejména svou radost a spokojenost, ale i případné zklamání či nelibost
Používejte odměny, zvýšíte pracovní motivaci psa. Hodí se kousek piškoty, psí krekry, páreček, sušená játra, plíce a pod. Psa můžete odměňovat i na výstavě v kruhu, mezi jednotlivými fázemi vystavování - nikde to není zakázáno. Motivací může být i velmi malá, ale oblíbená hračka, jako myška, gumová kulička, látkový sáček ...
Vyvarujte se trestů v průběhu nácviku. Nejhorším trestem by mělo být ostře vyslovené Fuj! nebo přiměřené cuknutí vodítkem, použité ve vhodném okamžiku
Nácvik nesmí trvat příliš dlouho, raději ho rozdělte na více menších částí
Pokud uvidíte, že pes nepracuje se zájmem, změňte náplň, pohrajte si s ním a k práci na předvádění se vraťte později nebo jindy
Nácvik končete ve chvíli, kdy pes prvek provede správně, nikoliv po chybném provedení. Tak můžete psa na závěr pochválit.
Chcete-li dosáhnout výborných výsledků, najděte si na psa čas alespoň 10 minut každý den minimálně měsíc před výstavou, kdy se mu budete po stránce předvýstavní přípravy plně věnovat
Střídejte nácvik a hru, protože uvolnění po vykonání několika cviků je pro psa stejně důležité jako pro vás
Postupujte od jednoduchého ke složitějšímu. Nácvik ztěžujte postupně a teprve v době, kdy pes váš předchozí požadavek bezpečně zvládne
Pokud pes cokoliv nedělá podle vašich představ, hledejte chybu nejprve u sebe, v metodice nebo ve vedení nácviku
Všeobecně je vhodný systematický, pravidelný postup nácviků podpořený pochvalami, odměnami a také vašimi kvalitními znalostmi o dané problematice

 Zkušenost

Osvědčilo se mi postupně vytvářet u psů návyk na skupinu navazujících cviků určenou pro vystavování, proloženou uvolněním, hrou a odměnami. Pes považuje takovou formu přípravy za příjemné vyplnění času, při němž je ke své veliké radosti stále v kontaktu s vystavovatelem, který mu občas dává odměny a vytrvale se mu věnuje. K tomu se hra, uvolnění a odměny uplatní jako motivace pro pozornější práci psa a pro předvádění v požadovaném energickém postoji. Výkony psů na výstavách jsou pak stabilní, kvalitativně nadprůměrné, majitelé se díky této formě zbavují nadměrné nervozity, získávají jistotu v práci se psem, učí se svému psovi věřit a komunikovat s ním. Důležité je, aby složení jednotlivých nácviků co možná nejlépe odpovídalo povahovému založení vašeho psa, a aby způsoby vystavování odpovídaly jeho individuálnímu exteriéru. V neposlední řadě nezapomeňte, že pes není stroj. Může mít také špatnou náladu, může být unavený, nebo nemusí být ve své kůži. Fenka může být zrovna hormonálně nevyvážená po hárání a pes třeba zamilovaný. Pracujete s živou bytostí, která je ochotná přijmout váš způsob zábavy a ještě se z toho radovat. Buďme tedy psům za tuhle ochotu svým způsobem vděční!

Než začnete

Na samém začátku práce byste měli být schopní objektivně posoudit vzhled svého psa a zcela kriticky na něm najít všechny nedostatky, abyste s nimi mohli pracovat. Také byste měli na něm objevit jeho hlavní přednosti, neboť ty se stanou vaší zbraní proti soupeřům. Pak byste měli zvážit, jaký je poměr kvalit a nedostatků a podle toho si říct, zda budete více vyzdvihovat klady nebo pracovat s nedostatky. Ve standardu plemene musíte vyčíst i to, jakým způsobem se má pes správně pohybovat, zda klusem, mimochodem, vydatně, lehce atd. Musíte vědět, jak má nést ocas, jak držet uši, jakou vyžaduje úpravu, jak má celkově působit. Než dojdete k výslednému poznání, čeká vás řada hodin studia nad fotografiemi jiných jedinců stejného plemene. Pro hledání předností doporučuji obdivovat vítěze a ty nejlepší z nejlepších, pro hledání nedostatků pak rozebírat psy s horším hodnocením. Dívejte se nejen na české jedince, ale učte se i v zahraničí, přestože tam mohou mít poněkud odlišný typ v rámci plemene. Výstavní dispozice každého jedince tvoří nejen jeho exteriér, ale také jeho momentální kondice fyzická i psychická. Měli byste vědět, jakého pohybového rozsahu je váš pes schopen, zda mu svědčí rychlejší či pomalejší tempo, měli byste vypozorovat, jaká rychlost pohybu mu nejvíce "sluší". Fyzická kondice se v průběhu roku liší a má na předvedení jedince nezanedbatelný vliv. Jiný je pes po prázdninách, kdy dva měsíce řádil na zahradě a denně naběhal spoustu kilometrů, jinak vypadá uprostřed zimy, kterou prolenošil zachumlaný v teplé dece či posteli, obložený vánočními laskominami. V neposlední řadě je vaším spojencem či nepřítelem celková pohoda psa. Jedinec unavený, nevyspalý, vyčerpaný blinkáním po cestě nebo rozlámaný po tisícikilometrové jízdě autobusem bez možnosti dostatečné předvýstavní relaxace bude zcela jistě reagovat jinak, než jeho dobře odpočinutý kolega, který noc prolenošil roztažený na posteli nebo ve velké kleci, ráno se vesele proběhl v parku, před výstavou se dostatečně vyvenčil a pohrál si s dobře naladěným a též neunaveným majitelem. Asi už nemusím dodávat, kdo bude mít ve výstavním kruhu navrch, že?

Výchova psa před výstavou

Co by měl Váš jorkšírek umět, aby uspěl na výstavě?

Pro někoho jsou výstavy zábavou, jiný je pokládá za velkou prestiž. A pro někoho jsou nutností, protože je potřebuje k uchovnění svého psa, aby mohl mít potomky s průkazem původu (není již nutno u jorkšírských teriérů). Ideální je, když výstavy baví majitele i jeho psa. Vždy to tak ale není, a tak musí majitel svému psovi tento pobyt nějak zpříjemnit - věnovat mu více pozornosti, odměňovat jej více pamlsky nebo si s ním na klidnějším místě pohrát třeba s míčkem. Většina psů nepokládá výstavy za tak důležité jako jejich majitelé, a tak jim nezbývá nic jiného, než to tam nějak přetrpět. Výstavy jsou vhodné i pro ty, kteří se chystají svého psa uchovnit. Pejsek si tam zvykne na velké množství lidí i psů a na to, že ho prohlíží i cizí lidé. Ať jsme se rozhodli k výchově šampióna nebo nám stačí projít jen několik nutných výstav, měl by se náš pes naučit se slušně chovat v areálu výstavy i ve výstavním kruhu. Ideální je, pokud celý trénink můžeme sjednotit a zkoušet třeba na kynologickém cvičišti mezi ostatními psy a lidmi, kteří nahrazují rušnou výstavní atmosféru. Navykání psa na prohlídku Výcvik začínáme prohlídkou pejska na známém a klidném místě - v kotci, na dvoře nebo na zahradě. U štěňat a temperamentních jedinců je vhodné začít po vydatné procházce, nemusíme pak s nimi tolik zápasit. Nejdříve zkontrolujeme tetování v uchu (pokud ho tam má). Potom mu odhrneme pysky - tímto se kontroluje skus. Následuje otevření tlamy - jako když rozhodčí kontroluje úplnost chrupu. Pejsek se zpravidla těmto úkonům usilovně brání. Přístup proto musí být důsledný, ale ne hrubý. Pokud budeme denně trénovat, pejsek si rychle zvykne - zvlášť, když ho odměníme pamlskem (pochvala je samozřejmostí). Později můžeme přidat prohlídku celého těla. Pohladíme psa po hřbetě, po končetinách, případně mu postupně zvedáme tlapky. To proto, že hmatovou prohlídku celého těla dělají někteří rozhodčí u dlouhosrstých a silně osrstěných plemen, aby si ověřili stavbu těla. Když se nevycvičený pejsek s tímto na výstavě poprvé setká, může reagovat velmi nečekaně. Psa (samce) pak musíme naučit, aby přiměřeně snesl kontrolu varlat. U trpasličích a malých plemen všechny tyto úkony trénujeme na dostatečně velkém stole, který musí být pevný a povrch nesmí klouzat. Až tyto prohlídky pejsek spolehlivě zvládá, přizveme si na pomoc kamaráda "pejskaře", který bude dělat "rozhodčího" a všechny tyto úkony na pejskovi zopakuje. Ideální je, pokud můžeme pozvat méně známého kamaráda, kterého pes již považuje za "cizího". Výcvik psa v pohybu Na procházkách si někde najdeme klidné místo, kde budeme trénovat pohyb ve výstavním kruhu. Může to být místo v parku, hřiště, volné parkoviště nebo i naše zahrada. Psa tam učíme běhat klusem v kruhu, případně do trojúhelníku nebo v přímce (tedy od rozhodčího a zpět). Vedeme ho po levé straně tak, aby šel uvnitř kruhu. Trénujeme hlavně souhru se psem v tomto rychlém pohybu. Pes musí běžet lehce, radostně, nesmí nás vláčet (což se zejména projeví, když má v kruhu na výstavě před sebou konkurenta). Nesmí se otáčet, radostně skákat, natož napadat psy nebo rozhodčího. Všechny tyto projevy musíme důsledně potlačovat povelem "fuj" nebo "nesmíš" a trhnutím vodítka. Záleží na síle osobnosti psa. Potom pokračujeme opět v pohybu, můžeme použít povel "k noze", "jdeme", "pěkně" a podobně. Když se pejskovi do klusu nechce a táhneme ho za sebou jako hříšnou duši, musíme ho tiše, ale radostně povzbuzovat a následně chválit. Případně mu ukážeme jeho oblíbenou hračku. To vše probíhá samozřejmě v klusu. Při pohybu se vodí pejsek na tzv. výstavním vodítku. Nácvik výstavního postoje Před nácvikem pejska přiměřeně unavíme - třeba nácvikem pohybu v kruhu. Jakmile je náš pes náležitě vyběhaný, přivedeme ho doprostřed pomyslného kruhu a budeme cvičit výstavní postoj. Pes musí stát klidně, být pozorný, hlavu pěkně zdviženou. Při tom si vypomůžeme pamlskem nebo pískající hračkou. Hrudní končetiny jsou rovnoběžné. U pánevních končetin by měla být jedna z nich nakročená nebo obě rovnoběžné (záleží na zvyklostech daného plemene). Některá plemena se vystavují "volně" - pes musí umět zůstat stát před rozhodčím v předpisovém postoji bez zásahu majitele (i toto vyžaduje předchozí výcvik, aby pes pochopil, jak má tento postoj vypadat). Jsou však i plemena, která se přímo před rozhodčím do výstavního postoje upravují - "staví" (majitel při předvádění pejska přidržuje). Jorkšírský teriér patří k plemenům, která se vystavují na podstavci. Tento podstavec je obvykle pošitý červenou látkou (červená barva je typická pro toto plemeno). Pejsek na podstavci stojí, přičemž je majitelem přidržován výstavním vodítkem v oblasti krku a druhou rukou se mu drží ocásek ve vzpřímené pozici. Při postoji by měl pejsek mít rovná záda. Výstavní postoj je nutné trénovat denně v různém prostředí i bez předchozího pohybu v kruhu.