Kdy k lékaři
Kulhání
Příčin, kdy pes začne kulhat je mnoho, některé jsou vážné, jiné méně. Příčiny mohou být od mírných poranění (zatrhlý dráp, poraněný polštářek) po vážné úrazy (přetržení kolenních vazů, zlomeniny, vykloubeniny, mnohočetné poranění při autoúrazech). Kulhání ale může být i důsledkem vnitřních dějů např. artrózy. Kulhání může doprovázet hnisavé záněty dělohy, zvětšení prostaty, nádorová onemocnění. Etiologie může být i nervového původu. Pokud však Váš mazlíček kulhá pouze pokud je něco dobrého na stole, může to být i finta.
Okamžitou návštěvu veterináře vyžadují viditelná poranění končetin a to včetně řezných ran polštářků nebo poranění drápového lůžka. Neodkladné vyšetření je třeba také ve všech případech kulhání IV. stupně, kdy zvíře končetinu vůbec nepoužívá. Přesné stanovení diagnózy je nutné u všech případů kulhání nižšího stupně trvajícího déle než jeden týden a také vracející se kulhání.
Luxace pately - čéšky
Čéška je sezamská kost vrostlá do úponové šlachy čtyřhlavého stehenního svalu a klouže po kladce stehenní kosti. Luxace znamená její polohu mimo tuto kladku. Příčina luxace pately může být vrozená nebo traumatická. Může být spojena s anatomickými abnormalitami končetin. Podle lokalizace se dělí na luxaci mediální (vnitřní) nebo laterální (vnější). Mediální luxace se nejčastěji projevuje jako vrozená vada u trpasličích amalých plemen psů. Vyskytuje se ale méně často i u ostatních plemen. Mediální luxace tvoří 75% všech případů, ve 20% je vada oboustranná. U koček je obecně luxace pately diagnostikována mnohem méně často než u psů, většinou se jedná o luxaci mediální.
Projevy jednotlivých stupňů luxace čéšky
Rozlišujeme čtyři stupně luxace čéšky:
1. stupeň luxace čéšky
Čéška se dá vyluxovat při úplné extenzi (natažení) kolene. Pes je bez výrazných klinických příznaků, občas končetinu zvedne nebo poskočí. Tyto projevy jsou častější po zátěži.
2. supeň luxace čéšky
Čéška luxuje při rotaci končetiny. Pozorujeme čatější kulhání, náhlé poskočení a nesení končetiny bez zjevné bolesti, následuje uvolnění.
3. stupeň luxace čéšky
Je často následkem zhoršení luxace 2. stupně vlivem vyvíjejících se erozí (úbytku) a opotřebení chrupavky na kladce stehenní kosti. Čéška je vyluxovaná permanentně, ale manuálně ji lze vrátit, holenní kost je rotovaná směrem dovnitř. Majitel často popisuje přikrčený krok, spíše než kulhání. Akutní nástup kulhání může souviset také s rupturou zkřížených kolenních vazů.
4. stupeň luxace čéšky
Luxace je permanentní. Pokud je postižena jedna končetina pacient končetinu nese, pokud je postižení oboustranné, pes poskakuje jako zajíc - končetiny nejdou natáhnout a jsou v trvalé flexi (pokrčení).
Řešení
První stupeň luxace se léčí konzervativně, pomocí chondroprotektiv a analgetik, čtvrtý stupeň pouze chirurgicky a to co nejdříve - brzy po narození, než dojde k deformitám končetiny. Nejčastěji se provádí chirurgický zásah u luxací 2. a 3. stupně, přičemž kriteriem je frekvence a síla kulhání. Chirurgiký postup spočívá v uchycení čéšky v požadovaném místě pomocí vlákna. Vlákno se zachytí nad čéškou a pod čéškoua a provleče za příslušnou sezamskou kostí. Dále se provádí zkrácení kloubního pouzdra, které je vlivem abnormální polohy čéšky zvětšené a chybí mu dostatečná pevnost, která usnadní udržení čéšky ve správné poloze. Pokud je kladka stehenní kosti příliš mělká je možno provést i trochleoplastiku. Jedná se o prohloubení kladky stehenní kosti vytnutím klínu v chrupavce a pod ní ležící tkáně a opětném dosazení chrupavky. V případě deformit holenní kosti se provádí osteotomie tuberozity tibie. Jedná se chirurgické přemístění kostěnného výběžku kosti holenní i s úponem čtyřhlavého stehenního svalu a úponem čéšky a jeho opětné přichycení do fyziologické (správné) pozice.
Pooperační péče
První dny po operaci nasazujeme analgetika a majitel dohlíží, aby byl pohyb pacienta přiměřený. Pohyb pouze na vodítku trvá až 6 týdnů. Pokud pacient nechce končetinu zatěžovat, je dobré ji začít procvičovat pasivně, aby nedošlo k nadměrnému úbytku svalů. V tomto směru může být rekonvalescence náročnější hlavně u trpasličích plemen.
Prognóza
Prognóza závisí na stupni luxace a poškození kloubní chrupavky. Pokud se jedná o čtvrtý stupeň, měla by být operace provedena do 4. - 6. měsíce věku vzhledem k rozvoji deformit a tím i špatné prognózy v pozdějším věku.
Zvracení, průjem
Regurgitaci považují někdy majitelé za zvracení. Je to však pouze vrhnutí potravy bez předcházející nevolnosti, slinění a stahů břišních svalů. Feny regurgitují potravu, když krmí štěňata. Regurgitace může doprovázet i vážné stavy, takže se raději poraďte s lékařem. Pes může zvracet až 1x týdně, aniž by to bylo považováno za patologické. Pokud je jinak v pořádku, není to důvod k návštěvě lékaře. Zvracení však doprovází i mnoho nebezpečných stavů, jako je parvoviróza u štěňat, sepse, otravy.
Řídký trus, který mnozí majitelé považují za průjem nemusí být nutně důvodem k návštěvě veterináře. Může se vyskytnout při změně jídelníčku, po krmení vnitřnostmi, ale i bez zjevné příčiny. Pokud netrvá příliš dlouho a pes je veselý, chová se zdravě, není apatický, žere, nemusíme se většinou ničeho obávat. Pokud ale polehává, nechce se mu ven, je smutný, nemá chuť k jídlu, pak zvažme návštěvu lékaře. Pokud se jedná pouze o trávicí potíže, často pomůže jednodenní hladovka a následující den podáváme rýži s kuřecím masem.
Co dělat, pokud má pes průjem a jinak je "zdravý" ?
Prvním, velmi důležitým opatřením, je hladovka. Pro podrážděný žaludek a střeva je nejdůležitější, aby se jejich funkce mohla v klidu upravit a sliznice regenerovat. Hladovka by měla trvat přibližně 24 hodin, někdy dokonce 2 dny. To samozřejmě neplatí pro malá štěňata.
Pak můžete začít krmit dietním krmivem po malých dávkách. Dietním krmivem se rozumí nejlépe rozvařená rýže s trochou libového drůbežího masa bez kůže. Také je možné zakoupit speciální dietní krmivo ve veterinárních ordinacích. Krmivo se podává opravdu po malých dávkách (polévkové lžíce) několikrát denně. Malé dávky krmiva tolik nenamáhají zažívací trakt. U kolonopatií někdy naopak léčebně podáváme krmiva s přídavkem vlákniny.
Pacient musí mít stále k dispozici čerstvou vodu. Je možné podávat i heřmánkový odvar oslazený glukózou či fruktózou (Glukopur), je vhodný hlavně u štěňat, která potřebují zdroj energie. I tekutiny je lepší podávat v malých dávkách a nenechat psa vypít velké množství vody najednou kvůli možnému podráždění žaludku.
Jaké jsou tedy příznaky, které vyžadují rychlou návštěvu u veterináře?
Veterináře byste měli navštívit vždy, když je pes malátný, "vypadá nemocně", nebo má zvýšenou teplotu (teplota měřená v konečníku vyšší než 39 °C). Také každý výrazně vodnatý průjem, nebo průjem trvající déle než dva dny, by měl být ošetřen veterinářem. Zvláště opatrní buďte u štěňat a malých plemen psů, u kterých velmi rychle dochází k dehydrataci.
Pokud se kromě průjmu objeví i zvracení, je třeba pomoci lékaře. Obzvlášť alarmující je časté zvracení a zvracení po napití. Dalším případem, kdy byste neměli váhat s návštěvou veterináře, je výskyt krve v trusu. Ať už se jedná o krev čerstvou nebo tmavou, natrávenou. A samozřejmě při změnách celkového zdravotního stavu.
Výtok z pochvy
V rámci říjového cyklu se u fen objevuje nejdříve krvavý a na vrcholu slámový výtok z pochvy. To je zcela fyziologické. Pokud se objeví výtok mimo cyklus, nebo je hnisavý, páchne, navštivte okamžitě lékaře, protože je nebezpečí, že se jedná o zánět dělohy. Postihuje hlavně starší feny, které neměly štěňata, nejčastěji do 2 měsíců po skončení hárání. U mladých fen před prvním háráním může znamenat výtok z pochvy juvenilní vaginitidu, kterou je lepší přeléčit pomocí desinfekčních přípravků, aby nepřešla do chronického stadia. Zapáchající výtok u březí feny může být známkou odumření plodů v děloze a potratu. Výtok se objevuje i při zánětech pochvy nebo dělohy, ať jsou původu virového, bakteriálního nebo mykotického, možný je i při infekci močových cest.
Návštěvu veterináře v zásadě nevyžaduje výtok z pochvy v rámci hárání a dále poporodní výtok, tzv. očistky.
Svědění
Svědění kůže
- bývá nejčastěji způsobeno parazity - blechy, klíšťata, svrab, dravčíci, vši a všenky apod. Může být i projevem alergie jako je atopická dermatitida, alergie na bleší kousnutí, na krmivo, kontaktní dermatitida. Alergie je závislá na době, kdy působí daný alergen. Léčba, ale i diagnostika alergií je náročná. Někdy může majitel sám způsobit svědění tím, že kůži přesušuje používáním nevhodných šampónů. Kůže je suchá s prasklinkami a svědivá, chlupy se lámou. Domácí léčba svědivosti kůže zahrnuje použití zevních antiparazitik, aplikaci medicinálních protisvědivých šampónů, ev. úprava stravy a přidání výživových doplňků - biotin, esenciální mastné kyseliny apod
Svědění uší
- příčinou svědění uší může být cizí těleso v zevním zvukovodu (osina), parazitární infekce (svrab), alergie nebo bakteriální či mykotický zánět (kvasinky). Někdy častější škrábání může být způsobeno i hromaděním ušního mazu, obzvláště u plemen s dlouhým ušním kanálem a převislýma ušima (kokršpaněl) a může stačit, pokud majitel ucho vyčistí vhodným přípravkem. Do hlubšího čištění uší se ale nepouštějte, neopatrnou manipulací byste mohli poškodit ušní bubínek. Pokud po vyčištění zevního zvukovodu nedojde ke zlepšení, vyhledejte veterináře.
Svědění očí
- svědění v okolí očí je jedním z příznaků atopické dermatitidy. Náhlé a krátkodobé svědění vyvolává i zvýšená prašnost nebo tabákový dým. V horším případě může jít o infekční zánět spojivek. Otírání očí tlapkami nemusí znamenat pouze svědění, ale i bolestivost. Pak se může jednat i o závažné onemocnění (zelený zákal apod.), u kterého je na místě co nejrychlejší návštěva veterináře. Domácí ošetření očí spočívá v aplikaci očních kapek k vyčištění oka a uklidnění podrážděných spojivek (borová voda, Ophtalmoseptonex).
Kašel, dušnost
Kašel
- může mít charakter banálního onemocnění, je to ale i příznak mnoha závažných chorob. Může se objevit po nachlazení, kdy většinou není spojený s výraznějšími celkovými příznaky. Kašel může doprovázet postižení průdušek nebo plic. U malých štěňat a koťat může být kašel i dušnost spojena s infekcí škrkavkami a preventivní odčervení je tu na místě. Vlhký kašel hlavně v noci a po ránu bývá častým projevem onemocnění srdce a plicního edému. Náhlý dávivý kašel s akutní dušností může být spojen s vdechnutím cizího tělesa. Vzhledem k tomu, že i zdánlivě mírný kašel může být projevem závažného onemocnění, doporučujeme nechat pacienta vyšetřit veterinářem.
Dušnost
- je velmi častá u tzv. brachycefalických plemen psů (mops, franc. buldoček, ši-tzu...). Souvisí to s tím, že mají zúžené nozdry a dlouhé měkké patro, což dýchání značně ztěžuje. Někdy je tento stav vážnější a vyžaduje chirurgickou úpravu. Také porucha pevnosti průdušnice tzv. kolaps trachey, kterým trpí starší jedinci trpasličích plemen, způsobuje typickou dušnost. Dušnost dále patří k typickým projevům onemocnění srdce a některých onemocnění plic. Všechny příčiny dušnosti jsou závažné a je třeba nechat pacienta vyšetřit veterinářem.
Nádory, komedomy... - tzv. "bulky"
Bulky na těle mohou mít různé příčiny, např. ohraničený hnisavý zánět (absces), dutina vyplněná krví (hematom), cysta mazové žlázy (komedom), zhoubný či nezhoubný nádor... Najdete-li na těle vašeho zvířátka vystupující útvar, který rychle nebo pomalu zvětšuje svoji velikost nebo mění tvar, navštivte veterinárního lékaře. Mohlo by jít o nádorové bujení zhoubného či nezhoubného charakteru. Nejlepší je tuto možnost vyloučit co nejdříve, protože u zhoubných nádorů dochází k rozsevu nádorových buněk dále do organismu (metastázám) a pouze včasným vynětím tomu můžeme zabránit.
