NERVOVÁ SOUSTAVA

Nervová soustava je důležitá tím, že udržuje v souladu funkce ostatních soustav v souladu a ve vzájemné spolupráci a umožňuje živému organismu přizpůsobit se proměnlivému zevnímu prostředí. Z jednotlivých soustav tak vytváří jednotný organismus schopný samostatného života. Nervová soustava se skládá z několika částí, centrálního nervového systému, periferního nervového systému a autonomní neboli vegetativní soustavy.

Centrální nervový systém - CNS
CNS přijímá prostřednictvím smyslů a nervových zakončení vzruchy z okolního prostředí, představuje ústředí pro zpracování informací, jejich koordinaci a vydávání příkazů. Umožňuje tedy psovi rozlišovat podněty, kombinovat je, rychle na ně reagovat a také se přizpůsobovat různým změnám. CNS je uložena v pevné schránce lebeční dutiny a páteřního kanálu. Součástí CNS je mozek a mícha. Mozek je uložen v dutině, tvořené lebečnímu kostmi, tzv. mozkovně. Mozek se dělí na přední mozek, střední mozek a zadní mozek. Přední mozek se skládá ze dvou polokoulí, na jejichž povrchu je mozková kůra, složená z několika vrstev nervových buněk. Je to místo vzniku podmíněných reflexů. Součástí předního mozku je mezimozek, který předává vzruchy do příslušných oblastí mozkové kůry psa. Zároveň je také centrem tepelné regulace a látkové výměny. Z vývojového hlediska je součástí mezimozku oční nerv a nervová část oční koule. Střední mozek je ze hřbetní strany kryt mozkovými polokoulemi a mozečkem, podílí se na řízení složitých pohybů a polohy těla při reakci na vnější podněty. Zadní mozek představuje prodloužená mícha, která je uložena v dutině lebeční, na rozhraní mozkového kmene a přední části míchy, a která je sídlem nepodmíněných reflexů. Nad prodlouženou míchou je uložen mozeček, jehož funkcí je řízení činnosti svalů a udržení rovnováhy. Mícha je uložena ve hřbetním kanálu páteře a sahá od týlní části lebky až k sedmému bedernímu obratli. Je sídlem jednoduchých nepodmíněných reflexů a řídí činnost svalů a vnitřních orgánů.

Periferní nervový systém
Periferní, neboli obvodové nervstvo, je nedílnou součástí centrálního nervstva, jeho činnost se promítá ve vědomí psa. Periferní nervstvo představuje spojovací složku: přináší informace do centra a odvádí příkazy k jednotlivým orgánům. Skládá se z mozkových a míšních nervů. Mozkové nervy vycházejí z mozkového kmene a prodloužené míchy, je jich dvanáct a řídí činnost mnoha životně důležitých funkcí. Míšní nervy vystupující ze spodní části míchy mají motorickou funkci. Druhým typem jsou míšní nervy vystupující z horních míšních kořenů, a ty mají funkci senzorickou.

Vegetativní nervová soustava
Vegetativní, neboli autonomní soustava, přijímá a zpracovává informace přicházející z vlastního těla a vysílá příkazy výkonným orgánům. Tato soustava řídí a koordinuje činnosti důležité pro život, jako je dýchání, trávení, krevní oběh, termoregulace, rozmnožování apod.. Vegetativní nervy mají na CNS nezávislou funkci, činnost tohoto systému probíhá bez vědomí nebo vůle jedince. Ve svém celku však vegetativní nervová soustava podléhá řízení CNS. Tuto soustavu tvoří samostatné nervy a ganglia, které navzájem tvoří spleť v celém organismu. Podle místa výstupu z CNS i podle fyziologických projevů se dělí vegetativní nervy na nervy sympatické a parasympatické. Parasympatické nervy vystupují z mozkového kmene a z křížové části míchy, nervy sympatické vystupují z hrudní a bederní části míchy.



Schéma rozdělení CNS(obrázek)
1. přední mozek
2. mezimozek
3. střední mozek
4. zadní mozek
5. mícha